Schröder zdůraznil, že je zapotřebí postupovat rozhodně a jasně ukázat, že mezinárodní terorismus nezvítězí. Vyzval také Němce, aby nepodléhali obavám a neztráceli důvěru v pevnost ekonomiky.
"Teroristé nás nesmějí přinutit k válce mezi kulturami. Nesmějí získat výhodu tím, že by se jim podařilo vytvořit atmosféru strachu a ztráty důvěry v sílu naší ekonomiky, protože to je také jeden z jejich cílů," prohlásil kancléř.
Německé ministertvo financí oznámilo, že už před útoky 11. září uzavřelo 12 kont na základě nařízení Evropské unie z roku 1999. Jeden účet pak zmrazilo minulý týden. Na kontech je dohromady kolem 2,7 miliónu německých marek. Tajné služby se domnívají, že německý seznam ještě zdaleka není uzavřen.
Seznam zablokovaných účtů čítá 27 osob a firem
Prezident USA George Bush podepsal v pondělí výnos, kterým zmrazil účty 27 lidí a organizací napojených na extremistické skupiny. "Seznam zahrnuje teroristické organizace, jednotlivce, teroristické špičky, krycí společnosti a některé neziskové organizace," oznámil Bush.
|
Gross: Teroristy k účtům nepustíme |
Při projevu v Růžové zahradě Bílého domu označil první soupis zablokovaných kont za pouhý začátek. "Sledovat tok peněz je cesta k teroristům," dodal Bush. Seznam obsahuje také účty Usámy bin Ládina a firmy z jeho teroristické sítě Al-Kaida.
Mezi 27 soukromými osobami, skupinami a organizacemi, jejichž konta USA v pondělí uzavřely, je také firma Mamoun Darkazanli Import-Export v Hamburku. Darkazanli, který je momentálně nezvěstný, je podle médií blízkým spolupracovníkem bin Ládina.
Bin Ládinův majetek uložený v amerických bankách nebyl podle Bushe velký, proto Spojené státy vyzvaly ke spolupráci další země a zahraniční finanční instituce.
Pokud cizí banky odmítnou spolupráci, čekají je přísné sankce. "Nebudou-li nám poskytovat informace nebo blokovat podezřelé účty, má ministerstvo financí pravomoc zmrazit majetek těchto bank ve Spojených státech," varoval prezident.
Mluvčí Bílého domu Ari Flesicher později upřesnil, že v tuto chvíli nemá k dispozici žádný konkrétní soupis států či bank, kde by bin Ládin svůj majetek skrýval.
Přijaté nařízení dále zakazuje jakékoli transakce s osobami napojenými na teroristickou síť a staví mimo zákon i peněžní dary neziskovým organizacím podezřelým z financování teroristů.
|
Seznam organizací a lidí se zmrazenými účty |
| ORGANIZACE: |
|
Teroristická síť Usámy bin Ládina Al-Káida - islámská armáda - vytvořena bin Ládinem na přelomu 80. a 90. let 20. století; operuje podle různých zdrojů ve 30 až 60 zemích světa. Al-Káida je viněna z celé řady útoků - k nejznámějším patří pumový útok v egyptském Luxoru v listopadu 1997, atentáty v Keni a Tanzanii proti americkým ambasádám v srpnu 1998, útok na americký torpédoborec loni v říjnu v Jemenu či nejnověji zářijové útoky na USA. Bin Ládin také před třemi roky založil Světovou islámskou frontu džihádu proti Židům a křižákům a stal se jejím vůdcem. Filipínská extremistická separatistická Skupina Abu Sajáfa - od svého založení v roce 1993 vede ozbrojený boj za samostatný muslimský stát na jihu Filipín. Vznikla z Fronty národního osvobození Morů (MNLF) a její hlavní aktivitou jsou únosy a vyjednávání o výkupném - k nejznámějším patří loňský únos asi 70 lidí včetně deseti západních turistů. Alžírská radikální Islámská ozbrojená skupina (GIA) - zakázaná skupina bojuje od roku 1991 pomocí zbraní za vznik islámského státu v Alžírsku. GIA, v jejímž čele je Antar Zuábrí, proslula v minulých deseti letech mimořádnou bezohledností: vraždila cizince, intelektuály, novináře a civilisty. V květnu 1996 například zavraždila sedm francouzských mnichů. Pokračuje v občanské válce v zemi i po loňském lednu, kdy těmto skupinám prezident Abdal Azíz Buteflika nabídl amnestii. Pákistánská extremistická skupina Harkat al-Mudžáhidín (HUM; do 1998 Harkat al-Ansar) - islámská militantní skupina operující v Kašmíru v boji s indickými vojáky; výcvikové tábory má v Pákistánu a na východě Afghánistánu u pákistánských hranic. Skupina je členem bin Ládinovy Světové islámské fronty džihádu proti Židům a křižákům a udržuje úzké kontakty s militantní skupinou Al-Faran, která v červenci 1995 unesla v Kašmíru pět západních turistů. Egyptská radikální organizace Džihád (či Nový džihád) - od 80. let prosazuje vznik islámského státu v Egyptě. Provedla v zemi řadu atentátů ve snaze svrhnout vládu prezidenta Husního Mubaraka. Má na svědomí atentát na prezidenta Anvara Sadata v roce 1981, pokus o atentát na premiéra Átifa Sidkího v roce 1993 či pumový útok na egyptské velvyslanectví v Pákistánu, kde v listopadu 1995 zahynulo 15 lidí. Šéf skupiny Ajmán Zavahrí je považován za pravou ruku bin Ládina. Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU) - vzniklo v roce 1996 z řady islámských skupin a hnutí, které v zemi prezident Islam Karimov dříve zakázal. Cílem IDU je vytvořit islámský stát na území Ferganské doliny. Někteří jeho členové se účastnili občanské války v sousedním Tádžikistánu, jiní jsou napojeni na bin Ládina. Libanonská radikální skupina Isbat al-Ansar - malá fundamentalistická organizace, která hodlá přeměnit Libanon i Sýrii v ortodoxně islámský stát. Alžírská radikální Salafistická skupina pro kázání a boj (GSPC) - oddělila se od GIA v září 1998, kdy ji založil Hasan Hattab s finančním přispěním právě bin Ládina. Pokračuje v občanské válce v zemi. Libyjská Bojující islámská skupina - založena v roce 1991; v zemi prosazuje povinnost muslimů svrhnout vůdce Muammara Kaddáfího a nastolit islámské právo šaría. Přihlásila se k nepokojům, které si na začátku října 1995 ve východolibyjském Benghází při srážkách s policií vyžádaly asi 30 mrtvých. Somálská Strana islámské jednoty - bojuje za prosazení islámu v oblasti zahrnující Somálsko, Etiopii, Keňu a Džibutsko. Přihlásila se k pumovému útoku v hotelu Ghion v Addis Abebě v lednu 1996 (tři mrtví) a k nezdařenému atentátu na etiopského ministra dopravy a spojů Abdulmejida Husseina z červenci 1996. Jemenská fundamentalistická organizace Islámský džihád (nebo Islámská armáda Adenu a Abjánu) - založena veterány války z Afghánistánu v roce 1992. Po občanské válce v zemi v roce 1994 zavedla v oblastech, které ovládala, striktní islámský režim. Prováděla bombové útoky (při jednom zahynula belgická turistka) a v prosinci 1998 unesla 16 západních turistů, z nichž čtyři zemřeli při osvobozovací akci vládních sil. Tři její členové (včetně předáka Zína Abidína Mihdara) byli v květnu 1999 odsouzeni k trestu smrti. |
| LIDÉ: |
| Usáma bin Ládin Muhammad Átif (alias Subhí abú Sitta či abú Háfiz Masrí) Sajf Adl Šajch Saíd (či Mustafá Muhammad Ahmad) abú Háfiz "Mauritánec" (neboli Mahfúz uld Valíd či Chálid Šakití) ibn Šajch Libí abú Zubajdá (vulgo Zín Abidín Muhammad Husajn, či Tárik) Abdal Hádí Irákí (aneb abú Abdalláh) Ajmán Zavahrí Sirvát Saláh Šiháda Tárik Anvar Sajjid Ahmad (či Fathí nebo Amr Fátih) Muhammad Saláh (alias Nasr Fahmí Nasr Hasanajn) |
| OSTATNÍ: |
| Charitativní organizace Machtáb Chidamát/Kifáh - vytvořil Usáma bin Ládin Humanitární organizace Wafa Společnost Rášid - sídlí v Pákistánu Společnost zahraničního obchodu Mamún Darkazanlí |
 Prezident George Bush spolu s ministrem zahraničí Colinem Powellem oznamují zablokování kont teroristů a začátek tažení proti finančním zdrojům extremistických militantních hnutí. |
