Seno stálo i dvakrát víc než obvykle. „Téměř celé letní období jsme museli krmit senem vzhledem k nedostatku zeleného krmiva,“ říká Roman Končel, ředitel Zoo Ústí nad Labem.
I za vodu utratila zoo víc, a to i když mají vlastní vrt nebo jako ve Zlíně budují nádrže na dešťovku. „Nedostávalo se nám užitkové vody. Pro napouštění bazénů, na napájení a umývání zvířat, mytí expozic i zalévání rostlin jsme museli používat pitnou vodu,“ říká David Nejedlo, ředitel Zoo Liberec. Jeho zahrada má přitom podobně jako ty v Brně, Ostravě a Děčíně výhodu, že je umístěna převážně v lese, a tedy ve stínu.
Vstupné letos zvyšovala jen polovina z hlavních tuzemských zoo oslovených MF DNES – nejvýrazněji safari ve Dvoře Králové, a to o 35 korun na lístek pro dospělého. Ve Zlíně zase letos v dubnu zavedli dva druhy vstupného. Kdo si vybere to dražší, přispěje konkrétní částkou na ochranu zvířat ve volné přírodě. Zatím se vybralo 800 tisíc korun.
Zhruba třetina zoo uvažuje, že vstupné zvýší příští rok. Tři zoo (Hluboká, Praha, Ústí) se pak chlubí tím, že už pět let vstupné nezvýšily. Vstupné přitom tvoří zpravidla čtvrtinu příjmů zahrady. Podstatnou část musí poskytnout zřizovatel (většinou město, v případě Dvora a Hluboké kraj) na provozních dotacích. Další peníze zahrady vydělávají samy prodejem občerstvení a suvenýrů.
Aby zoo obhájila svou dotovanou existenci, musí návštěvníky přilákat opakovaně. „Za úspěchem naší zoo stojí neustálé změny a novinky. Každé tři roky otevřeme větší novou expozici, každoročně nabízíme menší projekty, nové druhy zvířat, rozšíření návštěvnického servisu,“ vysvětluje Roman Horský, ředitel Zoo Zlín, po Praze druhé nejnavštěvovanější v Česku.
Ve Dvoře Králové nedávno otevřeli žirafí a lví safari, na Hluboké plánují noční pavilon, v Jihlavě lákají nově na komentované krmení krokodýlů, v Olomouci otevřou příští rok vlčí safari, v Brně chystají lanovku do horní části zoo a v Ostravě rozšíří parkovací plochy.
Velikost investice záleží na ochotě zastupitelů kraje či města a na možnostech jejich rozpočtů. Nejvíc se investuje v Zoo Praha – mimo jiné se tam aktuálně chystají dva nákladné pavilony po 200 milionech – jeden pro gorily a druhý výhledově pro pandy velké.
V Ostravě dokončují investici za 100 milionů do elektrifikace areálu. Menší zoo si mohou dovolit investice v řádu deseti milionů či jednotek milionů ročně. „Do konce roku rozšíříme a modernizujeme novou expozici pro charzy za dva miliony korun,“ říká Věra Fryčová, ředitelka Podkrušnohorského zooparku Chomutov, který od zřizovatele loni dostal na investice tři miliony korun.
Nejkrásnější opice v Chlebech
Dlouhodobým trendem v zoo je odbourávání plotů a mříží, aby návštěvníkům nepřekážely při pozorování zvířat. V Brně odstranili plot u velbloudů a nahradili ho příkopem. „V minulosti jedna návštěvnice plot přelezla a snažila se zachránit velblouda, o kterém si myslela, že je mrtvý, ve skutečnosti pouze spal,“ přidává historku ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.
Tam, kde to jde, se expozice upravují na průchozí tak, aby se zvířata mohla pohybovat okolo návštěvníků. V ostravské zoo mají nově průchozí expozici Ráj lemurů, v soukromé Zoo Chleby průchozí výběh s daňky, v Olomouci a Ostravě rozšiřují části zoo pojaté jako safari a průchozí voliéry s ptáky jsou téměř ve všech zahradách.
Ve snaze co nejvíce napodobit přirozené prostředí se zoo snaží o zvětšování výběhů a snižují počet zvířat v nich. V Praze je to vidět například na vývoji výběhu pro slony od třicátých let. „Výběh, který tu v padesátých letech obývali dva lední medvědi, v dnešní době nevyhovuje ani pro jednoho dikobraza,“ podotýká ředitel liberecké zoo Nejedlo.
Hlavní tuzemské zoo sdružuje Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) a s výjimkou Vyškova jsou členy Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) nebo světové WAZA. To je zavazuje k účasti na projektech na záchranu ohrožených druhů a zároveň jim to otevírá možnost výjimečné druhy získat do svých expozic.
Koordinátoři asociace uměle řídí tok genů mezi těmito zvířaty, aby nedocházelo k příbuzenskému křížení nebo rozmnožování nevhodných jedinců. Zoo si tak mezi sebou každoročně bezplatně vyměňují stovky zvířat.
Například lední medvědice Noria z Brna odjela žít do zoo v německém Rostocku, z Ostravy a Prahy putovaly žirafí samice do Varšavy a na Hluboké si velmi považují získání medvěda plavého, kterých je jen šest v Evropě. Středočeské Chleby se zase chlubí „nejkrásnější“ opicí langur duk z Číny.
