Uvedly to Hospodářské noviny (HN). Finanční správa vyplatila na bonusu při jeho zavedení před deseti lety 1,5 miliardy korun, za rok 2014 to už bylo přes devět miliard korun. Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě ve výši 13 až 17 tisíc korun (podle počtu dětí) se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto „zápornou daň“ vyplatí - ročně to může být až 60 000 korun, upozorňují HN.
Podle náměstkyně ministerstva financí zodpovědné za daně Aleny Schillerové by se daňový bonus mohl změnit v sociální dávku, aby nadále poskytoval úlevu jen pracujícím s nižšími příjmy a zabránilo se jeho zneužívání. „Ideální opatření by vedlo k zachování sociálního zabezpečení těch osob, na které byl původní institut daňového bonusu cílen, tedy k podpoře nízkopříjmových rodin s dětmi,“ řekla náměstkyně Schillerová. Kdy by mohl být daňový bonus zrušen, nelze podle ní nyní ale říct.
Postupů, jak se k podvodně dostat k penězům od státu, je několik. Slevu na dani si například uplatní oba rodiče nebo vytvoří vedlejší fiktivní příjmy z pronájmu bytu nebo auta tak, aby dosáhli zhruba 60 000 korun ročně. Takový člověk pak má nárok na daňový bonus a vyplacení peněz, uvedl list.
Slevu často čerpají oba rodiče, stát to dosud neuměl odhalit
Podle něj daňovým podvodům s dětmi nahrává i neschopnost státu propojit data, která o lidech má, do navzájem spolupracujících databází. Finanční úřady dosud například neuměly automaticky zachytit, že si slevu na stejné dítě uplatňují oba rodiče.
Ve Sněmovně je přitom nyní koaliční návrh zákona, který bonus zvyšuje u druhého dítěte zhruba ze 16 tisíc na 17 tisíc korun ročně a u třetího dítěte ze 17 tisíc na 20 tisíc korun ročně. Pro rodiny s jedním dítětem se výše bonusu měnit nemá.
