Povinnost zaplatit alespoň 30 procent ze svých závazků sňala z dlužníků už zatím poslední platná novela insolvenčního zákona z roku 2019. U oddlužení, která započala po této novele, tak zatím uplynuly maximálně tři roky.
Analytická společnost Insolcentrum se proto podívala na vzorek 17 tisíc insolvenčních řízení vedených po novele z roku 2019, aby zjistila, jaká je jejich výnosnost po lhůtě, na kterou chce nyní novela oddlužení zkrátit.
Ještě před poslední novelou se za období od roku 2008 konečné uspokojení věřitelů v oddlužení pohybovalo kolem 56 procent hodnoty přihlášených pohledávek.
Bez dluhů už za tři roky. Věřitelé ale nedostanou skoro nic, varují experti |
Data uvedená v insolvenčním rejstříku ukázala, že dlužníci v insolvenci, která už se řídí novější úpravou z roku 2019, splatili za tři roky průměrně 23 procent z hodnoty přihlášených pohledávek. Po uplynutí pěti let se dle odhadů očekává, že dlužníci uhradí 28 až zmíněných 30 procent.
U insolvenčních řízení, která byla započata hned po novele z roku 2019, se ve dvaceti procentech z nich ani za tři roky nepodařilo splatit více než pouhá tři procenta závazků. Dalších 22 procent řízení má i po této době aktuální procento uspokojení věřitelů jen ve výši třech až deseti procent.
Hrozí „soudní turistika“
„Pokud se stát rozhodl financovat svůj sociální program oddlužení z peněz věřitelů, měl by současně motivovat dlužníky k maximálnímu možnému plnění. Osobně bych považoval za vhodné mít předpokládané procento vyšší a dát možnost, aby ho soud snížil, pokud bude zjevné, že je to spravedlivé a dlužník učinil vše, co měl a mohl,“ míní expert na insolvenční právo Bohumil Havel.
Novele vytýká i to, že nezohledňuje fakt, že běžný dlužník v oddlužení je zpravidla schopen splácet více, respektive má možnost se o to pokusit. Návrh považuje Havel za nesprávný i proto, že vůbec nerozlišuje přístup k podnikatelům a nepodnikatelům. Evropská směrnice, na níž se chystaná novela odkazuje, přitom míří právě na podnikatele, kterým chce rychlým oddlužením pomoc s návratem do ekonomického života.
KOMENTÁŘ: Zjednodušování podmínek všem dlužníkům odnesou poctiví lidé |
Kdyby vyhrála varianta bez předpokladu splacení alespoň 30 procent závazků, tak podle Havla může v důsledku dojít k odlišnostem v rozhodování krajských soudů, a tedy k „insolvenční turistice“, kdy bude dlužník pátrat, který soud může rozhodnout pro něj nejvýhodněji.
„Samotná novela se nevěnuje tomu nejpodstatnějšímu, tedy odstranění zábran pro vstup do oddlužení u dlužníků se standardními exekucemi. Ti raději setrvávají v nekonečných exekucích, protože jim v oddlužení zbude měsíčně podstatně méně peněz na živobytí,“ apeluje dlouhodobě na nechuť dlužníků vstoupit do insolvence David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Naprostá většina dlužníků totiž splácí takzvané nepřednostní exekuce, tedy exekuce ze spotřebitelských úvěrů a dalších závazkových smluvních vztahů, jako je pojištění, platby za telefon nebo nájem. „Vstupem do oddlužení se však změní výpočet nezabavitelné částky, která se tak výrazně snižuje. Počítá se totiž jako v režimu přednostních exekucí, tedy z výživného, sociálního a zdravotního pojištění, daní a náhrad škod na zdraví,“ doplnil Šmejkal
Například bezdětnému a svobodnému dlužníku s hrubým příjmem 19 tisíc zůstane ve standardní, nepřednostní exekuci zhruba 14 700 korun, zatímco v oddlužení 12 900 korun.
Ministerstva mají na vznesení připomínek čas do 5. prosince 2022. Poslanecká sněmovna by o návrhu mohla hlasovat na přelomu roku.
