(ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Když nepracují, klesá jim dávka. Přesto veřejná služba neláká

  • 80
Bez práce žádné dávky – s tímto mottem se letos vrátila na úřady práce bezplatná veřejná služba. Odpracovat by si ji měli ti, kdo jsou dlouhodobě na dávkách pro nejchudší, tedy až 90 tisíc lidí. Polovina zřízených míst je však zatím neobsazená.

Stanislava Doškářová má za sebou tři měsíce veřejné služby pro město Štětí – čistila ulice a veřejná prostranství. „Byla jsem dlouho s dětmi doma, nemohla jsem najít práci. Jsem ráda, že jsem venku, mezi lidmi. Veřejnou službu schvaluju, město taky potřebuje udržovat. Aby se někdo tamhle válel jako feťáci a alkoholici a pobíral od státu peníze za nic, to se mi nelíbí, to neuznávám,“ říká. Od října dělá stejnou práci v komunálních službách města za peníze – osvědčila se, tak ji úřad práce doporučil na dotované místo.

3 410 korun

je životní minimum pro člověka, který žije sám

  • pokud je půl roku na dávkách v nouzi, musí začít být aktivní - např. odpracovat 20 hodin měsíčně veřejné služby zdarma
  • když není aktivní, spadne mu dávka - existenční minimum na 2 200 korun
  • když je velmi aktivní - odpracuje 30 hodin měsíčně - stoupne mu dávka o 605 korun
  • i v tomto systému existují výjimky - viz níže v textu

Přesně tak by to mělo fungovat – nezaměstnaný dostane šanci ukázat, že pracovat chce. Nejprve se „chytne‘‘ na dotovaném trhu práce, později možná i na otevřeném.

V září bylo v Česku 103 tisíc lidí dlouhodobě (přes rok) bez práce. Většina z nich má nárok na takzvaný příspěvek na živobytí – to je dávka v naprosté nouzi a může dosáhnout maximálně 3 400 korun měsíčně na jedince. Stát za ni loni utratil přes 6 miliard korun. 

Aspoň 20 hodin práce měsíčně

Od srpna platí, že kdo nouzovou dávku bere více než půl roku, musí být aktivní. Jednou z možností je odpracovat 20 hodin měsíčně pro společnost – zametat ulice, pomáhat při organizaci veřejných sportovních a kulturních akcí nebo v sociálních službách. Výměnou za to mu dávka neklesne na existenční minimum 2 200 korun měsíčně. Pokud dotyčný odpracuje víc, 30 hodin, může si naopak o 600 korun přilepšit.

„S veřejnou službou jsme začali od června, můžeme na ni umístit až 71 osob, obsazenost je jen 31 osob,“ říká Miroslav Andrt, místostarosta Štětí. Na tamním úřadě mají aktuálně evidováno 308 práceschopných nezaměstnaných. Část z nich je na komerčním trhu práce nezaměstnatelná, město si může dovolit být tolerantnější. „Kdyby byli bezproblémoví, tak by je zaměstnaly komerční firmy. Mívají problémy s alkoholem, drogami, s disciplínou – ráno prostě nevstanou nebo po výplatě je nějakou dobu nevidíme,“ říká Andrt.

Město musí do každého takto bezplatně pracujícího člověka investovat nejméně dva tisíce korun – za zdravotní prohlídku a za pracovní pomůcky. Až tisícovku může městu refundovat úřad práce. A je třeba také zaplatit kmenového zaměstnance, který nezaměstnaným rozdělí práci a její výsledky zkontroluje. Přesto se to Štětí vyplatí. „Občané těžko nesli, že jsou tu lidé na dávkách a nechodí do práce – z toho plynulo napětí,“ podotýká Andrt.

Grafika
Grafika

Rozklikněte pro zvětšení.

Ke konci září evidovaly úřady práce celkem 10 974 pozic pro výkon veřejné služby, nejvíc v Ústeckém (2 986), Moravskoslezském (1 483) a Středočeském (1 381) kraji. Dosud na ně nastoupilo nebo brzy nastoupí 5 740 klientů. Poptávka po lidech je vyšší než nabídka zkrátka všude. Přicházet s nabídkami bezplatné veřejné služby mohou města, jejich příspěvkové organizace, neziskovky, školy či církve.

Část nezaměstnaných do práce prostě dostat nelze nebo by jejich pracovní přínos byl spíš záporný. Podle Ústavního soudu je ale stát nemůže o nouzové dávky jen tak připravit. Přesvědčil se o tom exministr práce Jaromír Drábek, který v roce 2012 zavedl povinnou a bezplatnou veřejnou službu pro ty, kdo byli pouhé dva měsíce bez práce. Kdo odmítl, přišel o všechny nouzové dávky. Než se opatření stačilo rozjet v plném rozsahu, soud ho zrušil.

Výjimky, pro které pravidla neplatí

Podle pravidel nové veřejné služby, která platí od letošního února, do ní úřad práce nikoho nutit nesmí, je dobrovolná. Pro udržení dávky na úrovni životního minima se lidem započítávají i jiné aktivity. „Mohou se účastnit projektů organizovaných úřadem, poradenských aktivit, oficiálně si přivydělávat,“ říká Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR. 

Nedá se ani říct, kolika lidem úřad dávku snížil, protože odmítli odpracovat své. Aktivitu nemusí prokazovat vůbec například důchodci, invalidé nebo rodiče malých dětí, jich se snižování dávky netýká.

Kvůli podvádění o dávky přišlo nebo nebyly přiznány za první půlrok dávky v hmotné nouzi (na živobytí, na bydlení) několika stovkám lidí. Stát tak u šetřil 20 milionů korun.