V roce 2024 si založil živnost rekordní počet lidí, celkem 91 500. Jde o největší přírůstek živnostníků za posledních deset let, v meziročním srovnání jde o třináctiprocentní přírůstek.
„Více než polovina podnikatelů, kteří na trh v roce 2024 vstoupili, byli lidé ve věku 18 až 30 let, naopak nejstarší věková kategorie představovala jen jedno procento nových podnikatelů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Vypadá to tak, že Češi postupně začínají důvěřovat ve zlepšení ekonomické situace. „Dá se říci, že po covidu, energetické krizi a skokovém zdražování začali Češi vidět pomyslné světlo na konci tunelu,“ myslí si ředitel společnosti Imper Tomáš Berger.
Téměř třetina nově založených živností byla v oblasti Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Následuje příprava staveniště s 6,8 procenta a velkoobchod a maloobchod s 5,8 procenta. Nejvíce nových živností bylo založeno v Praze, ve Středočeském a v Jihomoravském kraji. „Lokality kolem velkých měst přinášejí nejvíc obchodních příležitostí spolu s vysokou koncentrací obyvatel,“ říká Kateřina Klosová, obchodní ředitelka společnosti Dun & Bradstreet.
Tyto lokality jsou také typické vyšší životní úrovní a vyššími průměrnými mzdami, místní obyvatelé tak i více utrácí za služby drobných podnikatelů.
Za masivním nárůstem živnostníků ale nestojí jen oživení tuzemské ekonomiky a pokles inflace. Trh už se také stačil vzpamatovat a stabilizovat po šoku způsobeném datovými schránkami. „V neposlední řadě je přírůstek tažen migrací. Třiatřicet procent nových živností (18 257) si totiž v Česku založily lidé s jinou národností než českou. „Pro cizince je podnikání na živnostenský list nejsnazší způsob fungování na trhu práce,“ říká Kateřina Klosová.
Zaměstnanec versus OSVČ. Dlouhodobá nemoc daňovým pohledem![]() |
Celkový počet podnikatelů se však v uplynulém roce zvýšil pouze o 15 555, a to na celkových 1 988 799. Loni totiž zároveň ukončilo podnikání 76 000 lidí. To je druhý největší počet za pět let. „Ve srovnání s dvěma předchozími roky jde o pokles a známku toho, že situace se pro živnostníky ustaluje, nicméně při pohledu na data z předkrizových let je to stále zhruba padesátiprocentní nárůst počtu zaniklých živností,“ dodává Tomáš Berger.
Na druhou stranu však řada zaniklých živností mohla být způsobena i jakýmsi „odchodem do důchodu“ ze strany živnostníků. „Téměř polovinu zaniklých živností v roce 2024 tvořili starší lidé, a to ve věku 61+ a poté lidé ve věku od 51 do 60 let,“ říká Věra Kameníčková. Podle statistik bylo 69 procent zrušených živností tvořeno živnostníky, kteří na trhu fungovali déle než šestnáct let.
Aktivních živnostníků je v Česku podle interní metodiky Dun & Bradstreet zhruba 1 167 000. To přibližně 59 procent z celkového počtu. „Ostatní vydaná živnostenská oprávnění jsou tzv. spící, což v praxi znamená, že fyzická osoba má vydaný živnostenský list, ale podnikatelské aktivity nevykonává,“ vysvětluje Kateřina Klosová.
Aktuální počet podnikatelů je o přibližně 200 tisíc menší, než v roce 2022, kdy byl živnostníků v ČR rekordní počet. Pak jich však z roku na rok skokově přes 250 tisíc ubylo. „Důvodem bylo povinné zavedení datových schránek, které rozpoutalo masivní rušení živností. Důsledkem pak bylo pročištění živnostenského rejstříku od neaktivních subjektů,“ říká Klosová. V roce 2023 tak skončilo nejvíce živností v české historii.
Nejcitlivějším oborem podnikání je pohostinství, kde také panuje nejvyšší fluktuace. V loňském roce ukončilo činnost v pohostinství celkem 6 419 subjektů. Velmi podobně je na tom obor dopravy. „Pohostinství či autodoprava nekladou oproti ostatním výrazně vyšší nároky ani překážky na podnikání, problémem je ale velká konkurence v těchto oborech,“ vysvětluje Tomáš Berger. Pro řadu podnikatelů je tak těžké se na trhu prosadit a udržet. A právě proto každoročně část autodopravců a restauratérů svou činnost ukončí a nahradí je obratem zase jiní.