Jiní se spolu s firmami snaží o rozložení pracovní doby tak, aby byli schopni skloubit práci se svým osobním životem.
Na Západě se pro tento trend vžil pojem work-life balance, tedy rovnováha práce a života, který postupně přichází i do Česka.
K trendu patří kromě kratší pracovní doby i umožnění výběru jejího začátku a konce během dne, možnost pracovat doma, po telefonu, získávat volno na studium či na řešení závažných rodinných situací a hlavně možnost pro matky vracet se po narození dítěte postupně do práce, tedy ne hned na plný úvazek.
Chudší Česko na chvostu
Zkrácené úvazky jsou jednou z možností, jak lidé mohou své pracovní tempo zpomalit.
Ve starých zemích Evropské unie pracovalo před deseti lety zhruba 14,5 procenta zaměstnanců méně než 30 hodin týdně, to znamená dva až tři dny v týdnu nebo maximálně 6 hodin denně, ale loni už to byla téměř pětina. Drtivou většinu z toho přitom tvoří ženy.
Česko má na rozdíl od vyspělých zemí částečných úvazků podle statistik OECD a Eurostatu pouze 3 až 5 procent, což ho řadí spolu s Maďarskem a Slovenskem na poslední příčky světového žebříčku. Podle personalistů se však časy mění.
"Zájem o zkrácené úvazky rozhodně stoupá, poptávka po nich ale převyšuje nabídku společností. Hlavně české firmy ještě plně nedocenily všechny přínosy flexibilních forem zaměstnávání, včetně částečných úvazků," říká ředitelka agentury Manpower Jaroslava Rezlerová.
K nevýhodě kratších úvazků patří vysoké náklady na vytvoření pracoviště, kdy potřebuje například místo jednoho počítače a stolu dva.
Pro větší rozšíření zkrácených úvazků, především jako hlavního zaměstnání, je však v Česku kromě neochoty firem ještě další zásadní překážka.
"Pracovat méně, to je věc hlavně bohatých států západní Evropy a Ameriky. U nás to zatím moc nejde, protože životní úroveň je ještě nízká na to, aby lidé dobře vyšli například jen z polovičního platu," řekl šéf personální agentury Advanced Search Tomáš Prajzler.
Hodně zkrácených úvazků se tak podle něj využívá naopak jako druhé zaměstnání. "Zažil jsem tu nedávno jeden smutný případ, kdy se o práci do call centra od pěti odpoledne do devíti večer přihlásil učitel s oborem speciální pedagogika. Chodil si takto přivydělávat, aby uživil rodinu," řekl.
Muži jsou jinak mezi zájemci o kratší pracovní dobu spíše výjimkami. "Společenský model muže živitele je silně zakořeněn, takže kromě studentů se setkáváme se zájmem o kratší úvazek v podstatě jen u mužů v důchodovém věku nebo zdravotně a tělesně postižených," dodává Rezlerová.
Kratší úvazky či flexibilní pracovní doba tak získává oblibu buď u bohatších lidí, nebo u určitých povolání, jako jsou obchodníci, poradci či počítačoví a telekomunikační experti. Základ mezi řadovými zaměstnanci firem však představují matky vracející se do práce nebo studenti.
"Začal jsem pracovat na kratší úvazek jako student. Dělal jsem týmového asistenta v bance na 25 až 30 hodin týdně. Požadavek banky se ale zvýšil, což jsem nechtěl, a tak jsem změnil zaměstnání, opět s kratším úvazkem," říká poradce Milan Pilous s tím, že mu to umožňuje dál studovat, ale také dělat pro více firem.
Specifickou skupinou lidí, kteří často pracují kratší dobu, jsou špičkoví experti. "Extrémně drahým odborníkům především z oblastí poradenství či informačních technologií stačí pracovat třeba týden v měsíci. Za tu dobu si vydělají sto tisíc," říká Prajzler. Tito lidé se však spíše nechávají na práci jen jednorázově najímat u více společností.
Kromě oboru činnosti podle Prajzlera záleží při využívání kratší pracovní doby i na pozici ve firmě. "Všude prostě platí: těžko budete řídit tisíc lidí s úvazkem na čtyři hodiny denně," upozornil.
Společnosti se v takovém případě spíše snaží nabídnout zaměstnancům jinou práci v rámci firmy.
"Když naše marketingová ředitelka odešla na mateřskou a chtěla zkrátit úvazek, trochu jsme změnili oblast jejího působení, takže teď pracuje 10 až 15 hodin týdně," řekla ředitelka překladatelské a jazykové agentury Channel Crossings Lenka Pavelková.
Podobný postup volí i velké mezinárodní firmy, jako je Procter & Gamble, IBM či prodejní síť s oblečením C&A.
"Vzhledem k tomu, že lidé na manažerských místech mění své pozice relativně často, obvykle v období tří až pěti let, jedná se například při úpravě práce pro matky s malými dětmi vlastně o další krok v jejich kariéře," říká mluvčí firmy Ivan Krejčí.
Procter & Gamble zaměstnává v Česku na zkrácený úvazek přibližně pět procent zaměstnanců a jejich počet mírně roste. "Reagujeme na jejich požadavky, kromě zkrácených úvazků se snažíme vyjít vstříc i možností částečně pracovat z domova a vůbec flexibilní pracovní dobou," říká.
Výhoda výběru
Na výběr dává zaměstnancům také počítačový kolos IBM. "Zaměstnanci si mohou volit mezi flexibilní pracovní dobou, prací z domova, nebo částečným pracovním úvazkem. Ty u nás využívají hlavně matky," říká personální šéf IBM Petr Draxler.
Velké firmy upozorňují, že v řadě případů zkrácené úvazky a pružná pracovní doba nejsou jen náklady navíc.
"Mám daleko radši kvalitního a pro práci zaujatého zaměstnance na 20 hodin než nekvalitního a demotivovaného zaměstnance na 40 hodin," říká šéf C&A Aleš Drábek.
Dalším důvodem je, že velká fluktuace lidí firmu poškozuje. "Zaškolení na jednotlivé pozice v C&A trvá od několika měsíců v případě prodeje až po několik let v případě ředitele prodejny. Když nám po určité době odejdou ženy na mateřskou, v takové chvíli ztrácíme kvalitní a dobře zaškolené zaměstnance," říká.
Firmy navíc v matkách nacházejí loajálnější pracovníky, kteří nemají tendenci hledat si jiné místo.
