Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Pojišťovny v Česku zaplatí silné zemětřesení, důlní otřesy nepokryjí

  • 18
Zemětřesení na Chebsku z minulého týdne není první podobnou událostí v Česku. Klienti nahlásili několik škod na majetku za desítky tisíc korun. Pojišťovny přitom zpravidla hradí teprve škody ze silných otřesů. A újmu v důsledku důlní aktivity nepokrývají vůbec.

Zemětřesný roj, který během minulého víkendu zasáhl Chebsko, nebyl zvlášť silný. I přesto se však po sérii otřesů už na pojišťovny obrátili lidé, kterým otřesy poškodily majetek. Jak zjistila MF DNES, u jednotlivých pojišťoven jde pouze o jednotky klientů, kteří hlásí drobné škody maximálně v desítkách tisíc korun.

Přesto se i v Česku čas od času objeví zemětřesení, po němž pojišťovny vyplácejí miliony. „Prozatím největší škody jsme zaznamenali v roce 2014, kdy nám klienti nahlásili 741 škod za dvacet milionů korun,“ říká mluvčí Kooperativy Milan Káňa. Tehdy Chebsko zažilo jedny z nejsilnějších otřesů za posledních sto let – dosahovaly síly 4,3.

Nejdražší zemětřesení

Japonsko, 2011
Zemětřesení o síle 9–9,1 bylo nejsilnější, které Japonci kdy naměřili, a čtvrté nejsilnější v historii měření. Zkázu dokonala mocná vlna tsunami, která poničila i jadernou elektrárnu ve Fukušimě. Odhad škod je 235 miliard dolarů.

Japonsko, 1995
Symbolem otřesů o síle 6,9 se stalo město Kóbe, které muselo být prakticky znovu postaveno. Škody se odhadují na 200 miliard dolarů.

Čína, 2008
Při otřesech o síle 8,0 zemřelo v provincii S’-čchuan až 70 tisíc lidí a pět milionů přišlo o domov. Opravy vyšly na zhruba 86 miliard dolarů.

USA, 1994
Zemětřesení o síle 6,7 v hustě osídlené oblasti kolem Los Angeles za sebou nechalo popadané mosty a zničené budovy. Počet obětí se odhaduje na 57–72, nejasný je také účet za řádění živlu – pohybuje se od 13 do 44 miliard dolarů.

Itálie, 1980
Během 80 sekund se na třech různých místech v jižní Itálii otřásla země. O život přišlo na pět tisíc lidí, z měst Lioni, Conza di Campania a Teora zůstala jen torza, škody hlásila i Neapol. Celkový účet se tehdy vyšplhal na 15 miliard dolarů.

„Našim klientům způsobilo na pět set škod za miliony korun. Toto zemětřesení bylo svým rozsahem a silou neobvyklou živelní událostí a podle informací od kolegů z likvidace jsme se s tak rozsáhlými škodami po zemětřesení v České republice ještě nesetkali,“ říká mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.

Pojišťovací domy však řešily zemětřesení i v dalších letech. „Obvykle míváme deset až dvacet škod ze zemětřesení ročně. Jsou to, vzhledem k celkovým počtům škod, velmi nízká čísla. Otřesy, které by způsobily zásadnější škody, se v Česku vyskytují zřídka,“ říká mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata.

Při výplatách škod jsou to jen drobné, pokud se to srovná s velkými katastrofami ve světě. Při velkých zemětřeseních zaplatily pojišťovny desítky miliard dolarů. A u těch největších – jako bylo například to v Japonsku v roce 2011 – vyšplhaly škody dokonce na stovky miliard dolarů. Jak říká analytik neživotního pojištění Partners Zbyněk Kuběj, lidé se výslovně na pojištění proti tomuto živlu neptají. „Klienty spíše zajímají jiná pojistná nebezpečí. Ve většině případů se však jedná o standardní pojištění, které není nutné nijak připojišťovat,“ říká Kuběj.

Pojištění zemětřesení je obvykle zahrnuto do základního rozsahu sjednaného pojištění, které se nazývá sdružený živel.

Například pojišťovna Uniqa má riziko zemětřesení zahrnuto do skupinového nebezpečí katastrofy, kam patří také povodeň, záplava, sněhová lavina či výbuch sopky. „Pojištění katastrofických rizik je často sjednávané. Spolu se základním rizikem, kterým je požár, ho poptává zhruba devadesát procent našich klientů,“ říká mluvčí pojišťovny Eva Svobodová.

„Pojišťovny nerozlišují, zda se majetek, například rodinný dům, nachází v seizmologicky citlivější oblasti – tedy například v severozápadních Čechách –, nebo jinde. V případě pojištění firem je riziko nebezpečí také běžnou součástí pojištění firemního majetku, avšak v mnoha případech se musí jeho zahrnutí do pojištění vyjednat,“ říká ředitel oddělení péče o klienty Renomia Matyáš Charvát.

V Renomii, která se specializuje na zprostředkování pojištění pro firmy, nahlásili klienti v posledních pěti letech pouze tři škody, které se týkaly zemětřesení. Ani v jednom případě však nedošlo k pojistnému plnění, protože nebyla prokázána požadovaná síla otřesů.

U většiny pojišťoven se totiž pojištění vztahuje až na škody způsobené otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosáhnou alespoň šestého stupně mezinárodní makroseizmické stupnice MSK-64 nebo evropské stupnice EMS-98 (které se liší od běžně udávané síly zemětřesení).

Šestý stupeň znamená, že se objevily trhliny ve zdech, došlo k poškození komínů či že se během otřesů posouvaly i větší předměty. Jde o mírně ničivé zemětřesení. Aby pojišťovny mohly škodu vyplatit, musí jim klienti dokázat, že otřesy dosáhly takové síly v místě pojištění, nikoliv pouze v epicentru.

Na škody, které způsobí důlní činnost, se pojištění nevztahuje. „Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané geofyzikálními procesy v zemském nitru. Škody vzniklé v důsledku důlní činnosti nejsou nahodilé škody vzniklé přírodními vlivy,“ vysvětluje Kateřina Ikráthová z pojišťovny Allianz.