Data pochází z interního šetření svazu mezi svými členy. Odpovídalo v něm 214 farem, které hospodaří na 11 procentech zemědělské půdy v ČR.
„Je to politováníhodné, ale zisk celého českého zemědělství ze zemědělské činnosti se rovná zisku jednoho průměrně velkého obchodního řetězce operujícího u nás,“ řekl předseda. Více než polovinu zisku pak tvoří aktivity navázané na obnovitelné zdroje jako je provoz bioplynových stanic.
Samotná zemědělská činnost tak vygenerovala zisk 1,5 miliardy korun. Průměrný zisk na každého ze 30 tisíc zemědělců žádajících o dotace, činil 123 tisíc korun. „Kdyby měli zemědělci dlouhodobě takovou ziskovost, tak by půdu spláceli 322 let,“ poznamenal předseda.
Zemědělci loni řešili podnákladové ceny, které u obilovin nebo cukru klesly po zvýšení dovozů z Ukrajiny do EU. „Obdobná situace je také v jiných zemích, například v Německu, a to i přesto že tamní zemědělci pobírají daleko vyšší podpory,“ dodal předseda. Situace podle něj ale nebyla dobrá ani ve Francii.
V letošním roce by pak mělo být lépe, obor by tak mohl skončit podle prvních prognóz v zisku 5,4 miliardy korun. „Zemědělci poukazují zejména oživení cen obilí, řepky i mléka v průběhu letošního ledna. Ale realita může být odlišná,“ dodal předseda. Do budoucna se ale obávají vlivů jako je uzavřená dohoda s jihoamerickými státy o volném obchodu, tzv. Mercosur, která umožní dovážet bezcelně část potravin z těchto států do EU. Přitom podle nich mají tamní zemědělci mnohem jednodušší podmínky na produkci.
Zemědělci letos vydělají 15 miliard, ukázal první odhad statistiků |
Naopak podle prvního odhadu Českého statistického úřadu z loňského prosince by měl podnikatelský důchod zemědělců proti předloňsku vzrůst o 4,45 miliardy na 15,4 miliardy korun.
Český statistický úřad (ČSÚ) vydal první odhad letošního výdělku zemědělců. Problémem ale je, že loňský první odhad byl 16 miliard korun, po korekcích a závěrečném hodnocení ho statistici přecenili na 10,9 miliardy Kč. Druhým problémem pak podle Zemědělského svazu ČR je, že nejspíš loni došlo účetně k částečnému vyplácení dotací za dva roky, předloňské byly podle nich zpožděné.
Zatím jde u svazu i u ČSÚ o první odhady, svaz je zopakuje na základě hodnot vykazovaných od podnikatelů zopakuje ještě na jaře.
Vadí málo výzkumu a deagrofertizace
Možností, jak zvýšit průměrnou efektivitu zemědělců, by měla být větší podpora skrze potravináře, kteří přidají ekonomickou hodnotu při zpracování. „Je to doopravdy důležité. Nám vadí politika deagrofertizace, kvůli které nejdou podpory do potravinářského průmyslu. Tam (na vládní úrovni) se říká, že bychom pomohli Agrofertu, tak to neuděláme,“ doplnil předseda.
V Česku pak podle něj chybí i některé oblasti výzkumu, například neexistuje výzkumná organizace pro zelináře. Know-how se pak dováží ze zahraničí, ale začínající zemědělci často nevědí, jak mají postupovat. To není situace u klasických typů zeleniny, jako je cibule, ale hlavně u těch, kde je nízká soběstačnost ČR.
K začátku letošního roku došlo ke sloučení tří výzkumných organizací pod ministerstvem zemědělství. Dva nejmenší výzkumné ústavy pod se sloučily s největším, Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV). Od Nového roku tak vzniklo Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), mělo by jít o největší centrum zemědělského aplikovaného výzkumu v ČR.
