Jde o unikátní koncept inspirovaný školstvím v Německu, kde Prachař před lety sám studoval. První dva roky proto studentům školitelé doporučují práci na některé ze 40 farem po České republice, ve třetím nabídnou práci v zahraničí. „Není to povinnost, ale kdo se tomu doopravdy chce věnovat, ten by toho měl využít. Některé věci tady neuvidíte, na Západě má ekologické farmaření delší tradici, respektive nebyla nikdy přerušená,“ popisuje Prachař.
Sklizeň chřestu je letos pozdější, z pole půjde na talíře do prázdnin |
V zimě chodí studenti na teoretické bloky, v létě pak většinou pracují v terénu. Do školy je možné chodit prezenčně, dálkově i kombinovaně. To proto, aby se teoretické části učiva mohli účastnit i například konvenční zemědělci, kteří chtějí zjistit, jak funguje ekologické zemědělství.
V létě prázdniny? Pro zemědělce bláhovost!
Na českém školství kromě malé praktické výuky Prachařovi chybí i větší volnost v plánování času. Například válčí s povinnými letními prázdninami, v letních měsících by naopak měli být podle něj studenti co nejvíce na polích. „Letní prázdniny vznikly kvůli zemědělství, aby lidé mohli pracovat na farmách. Podobně se podzimním prázdninám říkalo bramborové,“ sdělil ředitel. Potřeboval by proto uvolnění legislativních pravidel, aby studenti mohli na individuální prázdniny například v lednu.
Studentům se při praktické výuce, kde na farmách prakticky bydlí, poskytuje ubytování, strava a vyplácí se jim hlavně při prezenčním studiu kapesné. Student Benjamin z Bratislavy aktuálně dokončuje poslední ročník, pracuje na farmě Jednorožec, kterou si škola kousek za Prahou pronajímá.
Dříve pracoval jako překladatel. „V nějakém bodě jsem si ale řekl, že chci změnu. Společnost musí projít nějakou přeměnou a ekologické zemědělství v tom bude hrát velkou úlohu. Za mne to bylo super rozhodnutí,“ sdělil na dotaz MF DNES. Benjamin plánuje na 40 hektarové farmě, kde se pěstuje na 50 druhů zeleniny, pasou ovce a chová drůbež, pracovat i po dostudování.
Denní studium je bezplatné, kombinované stojí 12 tisíc korun ročně a dálkové 24 tisíc korun. Zhruba třetina studentů ale podle Prachaře čerpá školní stipendia, peníze nemají podle něj být důvodem k tomu, aby lidé nemohli studovat. Zájemci se můžou hlásit do posledního května.
Podle dřívějšího průzkumu Agrární komory ČR chybí v zemědělství pracovníci v devíti z deseti podniků. Většině firem chybí až pětina lidí, některým i více. Skoro tři čtvrtiny z 207 oslovených firem uvedly, že pociťují nedostatek pracovníků celoročně.
Pracovníci v zemědělství stárnou a podle staršího vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy odejde podle odhadů do roku 2030 třetina pracovníků ze zemědělství do důchodu nebo mimo obor. Problematické je podle něj také to, že velká část absolventů zemědělských oborů končí v jiných odvětvích.
