Debaty se kromě Výborného účastnili také senátor Petr Štěpánek (STAN) a Margita Balaštíková (ANO). Moderátorka diskuse Štěpánka Duchková se spíše než na vize politiků ptala, jak je možné, že v ČR je momentálně nejvyšší redistributivní platba na úrovni 23 procent z přímých zemědělských plateb. Upozornila rovněž, že v posledních desetiletích upadla v ČR živočišná výchova. Výborný většinou kontroval, že za jeho ministrování, tedy zhruba za rok a půl, se povedlo živočišnou výrobu stabilizovat a že chovatelé dojnic a prasat se nyní špatně nemají.
Další dotazy se týkaly toho, jestli jednotliví mluvčí považují zemědělství za strategický sektor, což potvrdili všichni.
Jak mají vypadat zemědělství a venkov po roce 2030? Víc brambor i prasat![]() |
Diskuse se pak také vedla mimo jiné o zatím neuzavřené dohodě o volném obchodu s jihoamerickými státy, tzv. Mercosurem. Ministr upozornil, že ji nepodporuje, přitom ministerstvo ve svých oficiálních prohlášeních dlouhodobě tvrdí, že stejně jako česká vláda, za dohodou stojí.
„Ministr zemědělství je takový pastýř stáda národa,“ uvedla poslankyně Balaštíková. Akcentovala, že potravina je strategickou surovinou a je třeba na výrobce potravin takto hledět. Preferuje proto co největší soběstačnost v plodinách a zvířatech, která se dají v ČR produkovat. Poslankyně pak výši redistributivní platby ministrovi vyčítala. Že je pro střední a větší podniky nevýhodná, souhlasil i senátor Štěpánek.
Až na dotaz předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka se v úplném závěru diskuse dostali politici k vizím. Ministerstvo totiž aktuálně finalizuje aktualizaci své vize oboru, kterou v předchozí formě schválila vláda od roku 2016 do roku 2030 za bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ta se ale v mnoha bodech liší od současného vývoje, zemědělci tak doufají, že se vezme v potaz i to, jak se doba změnila a co tedy bude možné.
Podle Výborného by měla být aktualizace jakýmsi jízdním řádem, jak i jeho následníci budou podporovat tuzemské zemědělce a potravináře a jakým směrem se bude vyjednávat o novém evropském programovém období po roce 2027. Cílem podle něj bude udržení konkurenceschopnosti, zkracování výrobního a dodavatelského řetězce a vyrovnání se s generační výměnou.
Vypořádávají se připomínky
Stát ke strategii nyní vypořádává více než 350 připomínek od 23 nevládních organizací, ministerstvo pak očekává, že na dokumentu bude shoda jak ve vládě, tak i s opozicí.
Podle připomínek, které má MF DNES k pracovní verzi dokumentu k dispozici, nejvíc vadilo, že se dokument původně z roku 2016 jen drobně měnil, neřešily se důvody nedodržení původních předpokladů ani ve větším přicházející klimatická změna. Podle ministerstva i nevládních organizací bude lepší dokument vyladit a pozměnit než schvalovat prázdnou strategii, která podobné věci řešit nebude.
Ministerstvo v dokumentu zatím řeší na 173 stránkách stav a potenciál jednotlivých odvětví, jako jsou chmelařství, chov prasat nebo precizní zemědělství. Dále se věnuje rybářství, lesnictví a výzkumu. Stát také počítá s mnoha parametry, na které by se mělo dosáhnout. Příkladem je agrární zahraniční obchod, kde se v původní strategii počítalo pro rok 2020 se zvýšením podílu vývozu výrobků s vysokou přidanou hodnotou o 10 procent. Nakonec to bylo o 2,8 procenta a cíl zvýšení o 10 procent zavádí plán pro rok 2033.
Konec cukrové řepy do dvou let? Nové zákazy pesticidů straší české pěstitele![]() |
Ve větším však nezjišťuje, proč se původní záměr nepovedl a co se mělo dělat jinak. To státu vytýká například Agrární komora ČR, která si stěžuje, že nedošlo prakticky k vyhodnocení původního dokumentu. „Aktualizace neřeší, proč se nepovedlo dosáhnout původně nastavených cílů a co se naopak povedlo a z jakých důvodů – jde tak o nesystémový krok ministerstva,“ píše se v připomínkách k dokumentu.