„Klíčem je nevsázet vše jen na rostlinnou výrobu,“ tvrdí Štekr, který zodpovídá ve fondu za celkové řízení a chod včetně fundraisingu a regulatorních otázek.
Nepřipadáte si ostrakizováni zemědělskou veřejností? O skupování středních farem většími finančními vlastníky leckdo hovoří jako o zlu. Jsou i nějaké výhody tohoto typu vlastnictví?
Rozhodně se nevnímáme jako ostrakizovaní. Náš fond teď uzavírá třetí rok své existence a ze začátku panovaly nějaké pochybnosti, ale ty rychle opadly. Když se zemědělci mluvíme nyní, tak jsme z jejich strany vnímáni pozitivně. Jsme schopni vstupovat do dalších zemědělských podniků a nakupovat je – lidé se tomu nebrání a chtějí nám farmy prodávat. Vždycky narazíte na jedince, který vás označí za někoho, kdo přichází podnik ukrást, jde mu čistě o peníze a nebude ho rozvíjet. Náš fond – a myslím, že jsme to za ty tři roky dokázali – pokračuje v rozvíjení podniků se snahou je modernizovat. Prodávající s námi v těch podnicích dál zůstávají, což dokazuje, že naše strategie dává smysl.
Václav ŠtekrVýkonný ředitel V minulosti pracoval jako privátní bankéř pro skupinu Penta Investments. Má za sebou také léta praxe na finančních trzích se zaměřením na investice. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Fond investuje do farem a zemědělské prvovýroby. Unikátní je v tom, že nejde pouze o zemědělskou půdu, ale o farmy, které modernizuje. Po poslední akvizici fond vlastní společnosti s obratem zhruba půl miliardy korun a provozním ziskem EBITDA zhruba 85 milionů korun. |
V poslední době jste udělali několik velkých nákupů, mimo jiné čtyř farem na východě Čech s celkovou rozlohou přes tři tisíce hektarů. Jak se to odrazí v hospodaření fondu? Sníží se kvůli koupi výnosy, které dosahují kolem 13 procent?
Náš fond za první dva roky dosáhl výnosu mezi 13 a 14 procenty. I díky akvizici, která se uskutečnila loni v prosinci, cílíme znovu na dvouciferný výnos. Tyto nákupy se časově rozprostřou – nejde o jednorázové přecenění majetku fondu. Provádějí se inventury, vnitřní audit, potom dochází ke konsolidaci v rámci skupiny. Zhodnocení se tak rozprostře v rámci celého roku 2025. Ale výnos není náš jediný cíl, nedíváme se na to jenom jako ekonomové, ale i jako zemědělci. Chceme se profilovat geograficky, před nákupem se také díváme na zaměření dané farmy a hledáme synergie.
Místo obvolávání obchodníků přichází elektronické tržiště pro zemědělce |
V minulosti jste uváděli, že chcete investovat dvě miliardy korun. Máte už vyhlídnuté další akvizice?
Máme. Stále nám přicházejí nabídky na odkup podniků, je to průběžný proces. Takže ačkoliv jsme nedávno jednu transakci dokončili, tak se už díváme na další – trvá to několik měsíců až půl roku. Musí se na tom pořád postupně pracovat. Co se týká plánu na dosažení dvou miliard investic, záleží na tom, zda se díváte na hodnotu aktiv, nebo na investované peníze. V současnosti vlastníme k deseti podnikům včetně nových bioplynových stanic, zainvestovanou máme více než miliardu korun a v čisté hodnotě aktiv budeme přes půl miliardy korun.
Takže plánujete v následujícím roce ještě miliardu korun proinvestovat? Plán máme, investoři stále přibývají. A také my stále dodáváme vlastní kapitál a jsme připraveni naši expozici dále navyšovat. Jak fond získává další aktiva a má již historii, tak vzhledem i k makroekonomickému prostředí, které se pomalu otáčí od vysokých úrokových sazeb, platí, že projektu stále věříme.
Na konci ledna informoval Zemědělský svaz ČR o tom, že za poslední rok bylo v červených číslech nebo na nule 40 procent zemědělských podniků. Přibývá nabídek na prodeje farem, protože to podniky bez většího kapitálu v zádech nezvládají?
Abych řekl pravdu, přibývá. Ten poslední rok dva nebyly pro zemědělství snadné, obecně patří k těm nejhorším za dlouhou dobu. Vnímám skutečnost, že síla fondu a to, že je silný hráč, jednoznačně pomáhá. Nejenom z hlediska finanční stability, ale i synergií, zkušeností a expertizy. Bylo to způsobené hlavně propadem cen komodit, pšenice zlevnila o vyšší desítky procent.
V červených číslech loni skončilo 40 procent zemědělců, tvrdí svaz |
Dopadlo to hlavně na zemědělce, kteří se zabývají primárně rostlinnou výrobou a nemají ji diverzifikovanou. Na našich farmách se zabýváme jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou a produkcí elektrické energie. Díváme se obecně i na obnovitelné zdroje. Čistě rostlinná výroba je v dnešní době obtížná zvlášť v situaci, kdy nehospodaříte na vlastní půdě. Chodí nám na stůl víc a víc farem. Ale nemyslím si, že je to jenom těžkými finančními problémy, ale i generační obměnou, dotační politikou, velkou administrativní zátěží, kontrolami, je to takový koktejl.
Dalo by se kvantifikovat, jestli je to třeba jedna týdně?
To nedokážu říct přesně. Je také rozdíl, zda jde o malé, nebo střední farmy, na které zejména cílíme. Řekněme, že každý měsíc jedna přijde.
Podobně jako zbraně, které se v minulých letech netěšily oblibě a dnes je to klíčový segment pro mnoho států, je na tom i zemědělství.
Je trochu nezvyklé bavit se s někým, kdo si na současnou situaci nestěžuje. V čem spočívá podle vás rozdíl?
My si nestěžujeme, protože jsme se rozhodli dobrovolně do tohoto sektoru vstoupit. Máme na farmách lidi, kteří tam pracují přes deset let, ale nás jako management ani náš fond nikdo nenutil jít do zemědělství. My jsme si ho vybrali, protože ho vnímáme jako klíčový segment, který zaznamenával v posledních letech nárůst, ať už to bylo bohužel kvůli válce na Ukrajině, nebo covidu. Soběstačnost a návrat k domácí výrobě jsou nyní důležité a my v tom oboru chceme být.
Podobně jako zbraně, které se v minulých letech netěšily oblibě a dnes je to klíčový segment pro mnoho států, je na tom i zemědělství. Samozřejmě se nám nelíbí spousta věcí – administrativní zátěž nebo kontroly, kterých je ročně kolem deseti na jednu farmu. Nemusí se nám líbit, jak se profiluje Green Deal a celkově zelená politika EU, jak se kontrolují dovozy ze států mimo EU versus jaké požadavky jsou kladené na nás. Všechno jsou to negativa, ale my ve fondu kombinujeme přístupy zemědělství a řízení, kde se snažíme farmy modernizovat a rozvíjet s přístupem private equity. Proto jsme schopni dosahovat takových výsledků.
Hlavní je diverzifikovat
Kterým komoditám nejvíc věříte a které podle vás nevypadají zase natolik prorůstově?
Jak jsem zmiňoval, rostlinná výroba nezažívá nejlepší období. My věříme hlavně živočišné výrobě a momentálně nejvíce mléku. Je ho nedostatek i kvůli západním zemím, kde byly záplavy. Jsou tam tlaky na snížení výroby a spolu s rostoucí populací vnímáme, že cena se nyní stabilně pohybuje mezi 13 a 14 korunami, dlouhodobě je stabilní a roste.
Živočišnou výrobu vnímáme jako důležitou i pro zdraví půdy a chceme se na ni specializovat stejně jako na obnovitelné zdroje. Co se týče specializace rostlinné výroby – většina zemědělců pěstuje krmnou pšenici, my se snažíme dělat semena a osiva. Z komodit pak máme hrách, zkoušeli jsme sóju. Díváme se na různé inovace a možnosti.
Propagujete některé moderní trendy, jako je regenerativní zemědělství?
Na všechno se díváme, analyzujeme to a nic nezavrhujeme dopředu. Regenerativnímu zemědělství jsme šanci dali, ale na našich farmách prostě smysl nedává.
Investice do půdy se zhodnotí až o osm procent ročně, ukázala data |
Přemnožili se vám hlodavci?
Také. Ale máme živočišnou výrobu – tedy kejdu, kterou potřebujeme do té zorané půdy zase dostat hluboko, aby neležela na povrchu, kde vám všechny živiny umřou a vyvanou do vzduchu. Navíc máme těžké půdy, takže nám regenerativní zemědělství úplně nefunguje.Máme jako dlouholetého agronoma Tomáše Trávníčka, který zastává funkci strategického ředitele. Na každé farmě máme pochopitelně ředitele, ale Tomáš je ještě nad nimi, dohlíží na osevní plány a podobné záležitosti. A když nebude něco fungovat, jsme připraveni farmu přeorientovat tam, kam se posouvá celé zemědělství.
Je pro vás jednodušší farmu přeorientovat než ji prodat a koupit jinou?
To jsem řekl hodně široce – u mléčné produkce to samozřejmě nejde. Postavit nový kravín a podobně, to jsou investice řádově za desítky milionů korun. To se vám nikdy nevrátí. Z hlediska změny osevních plánů, které se dělají i třeba tři až pět let dopředu, to ovšem jde. A když si vezmu jako příklad vepřové, tak kdybychom ho už třeba nechtěli v Poběžovicích kvůli nízké výkupní ceně dělat – což mimochodem není pravda, protože se nám poslední roky v tomto segmentu velmi povedly – tak jsme připraveni to zavřít. My ale na nich naopak stavíme solární panely, protože jim věříme. Prodávat farmy obecně nechceme, naopak je máme v plánu držet a rozvíjet dál.
Když říkáte držet – máte na mysli horizont třeba 20 let?
Všechno se sice mění, ale fond je myšlený jako evergreen fond. Nemáme jasně vymyšlený exit, kdy fond skončí, všechno se zavře a rozprodá. Strategie je držet, takže nemohu říct žádný horizont, kdy bychom se farmy zbavili.
