Prezidentce Potravinářské komory ČR Daně Večeřové chybí vyhodnocení současného stavu a důvody, proč původní strategie nefungovala. Naopak Asociace soukromého zemědělství ČR aktualizaci podpoří, pokud bude ve větším hovořit o podporování rodinných farem a nutné generační výměně.
Strategii původně odsouhlasila vláda v roce 2016 za ministra zemědělství Mariana Jurečky (také KDU-ČSL). Mnoho jednotlivých cílů se ale střetlo s realitou, do toho přišla válka na Ukrajině. Výborný si proto dal za jeden ze svých hlavních cílů strategii aktualizovat. Letos ji chce představit zákonodárcům a opozici, stejně jako široké veřejnosti. Dlouhodobě přitom opakuje, že nechce vytvářet strategii úplně novou.
Čidla pro krávy fungují jako chytré hodinky, prodlužují jim život |
„Když se připravoval strategický plán pro současnou evropskou politiku, tak se s nevládními organizacemi dva roky jednalo, bylo tady několik skupin na úrovni ministerstva, desítky zasedání. A nyní máme strategii k českému zemědělství a nikdo se k ní nesešel,“ vadí předsedovi Zemědělského svazu ČR Martinu Pýchovi. Připomínky, které zemědělské organizace vznášely, byly podle něj vypořádané jenom technicistně, bez zamyšlení nad skutečnými problémy zemědělců. Chybí také provázanost strategie s plány na státní podporu v konkrétních oblastech.
Dokument stanovuje čtyři hlavní priority. První je konkurenceschopné a udržitelné zemědělství, potravinářství i lesní a vodní hospodářství. Další prioritou je udržitelné potravinové zabezpečení a přiměřená soběstačnost Česka v komoditách mírného pásu.Třetí oblastí je udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a jejich ochrana a posledním bodem je vyvážený územní rozvoj hospodářství a komunit včetně pracovních míst. „Co však zcela v dokumentu chybí, je analytická část, jež by popsala opatření, která byla dosud k zacílení na jednotlivé cíle využita,“ vadí svazu.
Čtyři státní priority
Ministerstvo v závěru dokumentu věnovalo několik stran hodnocení předchozího období, nepopisuje v něm však dopady uskutečněných kroků. Příkladem může být podíl pracovníků do 35 let zapojených do výzkumné činnosti. Stát předpokládal, že oproti roku 2015 jich v roce 2020 bude o pět procent více. Místo toho jejich počet klesl o dvě procenta, předloni byl dokonce oproti roku 2015 nižší o 26 procent. Přesto aktualizace stanovuje cíl dosáhnout 110 procent v roce 2027.
Plocha obilovin by měla zůstat na zhruba 1,2 milionu hektarů, olejnin pak na 420 tisících hektarů.
Ministerstvo zemědělství
Stát chce ve strategii stanovit rovněž prioritní oblasti, jako je podpora pěstování ovoce, zeleniny, cukrové řepy nebo brambor, ale také chov mléčného a masného skotu, ovcí a koz. Ovocné sady by se měly stabilizovat na současných zhruba 12 tisících hektarech, do roku 2033 by se měly navýšit na 15 tisíc hektarů. Stáda dojnic by se měla udržet na 360 tisících kusů a cílem je i stabilizace ubývající plochy pro pěstování zeleniny na 11 tisících hektarů.
Plocha obilovin by měla zůstat na zhruba 1,2 milionu hektarů, olejnin pak na 420 tisících hektarů. „Plochu cukrové řepy plánujeme udržet s využitím podpor pro citlivé komodity na 60 tisících hektarech,“ dodává úřad. S navyšováním počítá zejména v případě ploch pro pěstování brambor. Více by v budoucnu mělo v tuzemsku být i nosnic, a to až 4,5 milionu kusů.
Nesmíme být papežštější než papež, říká k evropským plánům ministr zemědělství![]() |
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal nedávno MF DNES sdělil, že v lednu by se měla ustavit koalice zemědělských nevládních organizací, která chce pro příští vládu vytvořit dokument, kam by mělo směřovat tuzemské zemědělství.
Potravináři pak upozorňují, že by si přáli lepší rozpracování své kapitoly, aby odpovídala důležitosti navazujícího odvětví. „Chybí nám konkrétní opatření k realizaci cílů, včetně opatření ke zvyšování konkurenceschopnosti tuzemského potravinářského průmyslu a návaznosti na další dokumenty. Dokument také vůbec neřeší problematiku strategické soběstačnosti pro případ krizí,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.