Velké zemědělské organizace sdružené v agrární komoře a zemědělském svazu dokument odmítly, podle nich je hlavním problémem, že se neví, proč původní strategie z roku 2016 nezafungovala. Ministr, jak v úterý řekl novinářům, chce zajistit dlouhodobě udržitelné, konkurenceschopné a podnikatelsky pestré prostředí s podporou živého venkova. Vytvořit ale takový směr je podle něj v ČR, která je se svou rozlohou největší průměrnou velikostí farem v EU, ale zároveň s velkým množstvím malých sedláků, složité.
„Když máte jednoduchou strukturu, třeba průměrnou velikost 30 hektarů, jako je v Rakousku, tak se to modeluje jednodušeji,“ sdělil.
Škrty zemědělských dotací EU: Farmáře čeká boj, Česko by patřilo k nejzasaženějším |
U některých hlavních cílů se nedá ministrovi prakticky nic vytknout, například snaha o snižování rozlohy obilovin na 1,2 milionu hektarů ze současných zhruba 1,3 milionu hektarů či zachování výměry cukrové řepy v roce 2027 na 60 tisících hektarech a do budoucna je zvýšit třeba až na 68 tisíc hektarů, podobně jako spíše zvyšovat pěstební plochy zeleniny nebo ovocných sadů.
Problémem jsou odvětví, kde se v minulosti počítalo s růstem, ale naopak došlo k poklesu a prakticky se nezmiňuje proč. Třeba chovy prasat měly být podle původní verze strategie schvalované za ministra Mariana Jurečky skoro před desetiletím v roce 2020 na úrovni 1,8 milionu kusů, místo toho klesly pod 1,5 milionu. Nyní jsou podle ministerských čísel ve strategii pod 1,4 milionu kusů.
Do budoucna ale úřad uvádí, že tlakem na zvýšení efektivity práce a konkurenceschopnosti by se měly už počty prasat a prasnic stabilizovat či mírně navyšovat. Zda tedy půjde do výroby více peněz, nebo zda pomohou nyní rostoucí ceny vepřového, je nejasné. Podobně jako není zřejmé, proč k poklesu vlastně došlo.
Chybí vyhodnocení
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal říká, že aktualizace strategie byla nutná a že je správné, že k tomu ministerstvo přistoupilo. „Nicméně prvním krokem mělo být vyhodnocení, jakých cílů se podařilo nebo nepodařilo dosáhnout, a co bylo důvodem, což se nestalo. Navrženou aktualizaci nepovažujeme za prorůstovou a z našeho pohledu povede k dalšímu oslabení potravinové bezpečnosti Česka. Chybí nám především relevantní data, na nichž by měl být tak zásadní dokument postavený,“ sdělil Doležal MF DNES. Dokument místo toho podle něj jenom kopíruje programové prohlášení vlády.
Totéž si pak myslí i mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek, ale zase kvůli své části oboru. „Zde je nutné zdůraznit, že struktura českého zemědělství a potravinářství se liší od jiných zemí, což by mělo být v dokumentu zohledněno. Chybí nám vyhodnocení dosavadního naplňování této strategie, konkrétní opatření pro dosažení stanovených cílů, včetně kroků ke zvýšení konkurenceschopnosti domácího potravinářského průmyslu,“ uvádí.
Například u stavů nosnic se počítá s jejich poklesem kvůli zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027, na současných hodnotách, kolem 65 procent by pak měla zůstat míra pokrytí spotřeby drůbežího masa z tuzemských zdrojů. Jak se to ale podaří, když v posledních dnech uveřejnila Evropská komise návrh ohledně snižování zemědělských dotací v dalším období o 22 procent, se přesně zjistit nedá.
Podle Výborného je návrh Komise pouze prvním výkopem, který odmítli všichni ministři zemědělství. Naopak je ale pro navrhované postupné snižování plateb pro velké podniky, které však mají většinu živočišné výroby v zemi. Názor, jak by měly být dotace přerozdělované, zatím přesně ministr nemá, očekává diskusi.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se pak podivuje, že vláda bude pár měsíců před volbami dokument, o jehož podobě se diskutovalo poslední dva roky, nakonec skutečně schvalovat. „Je to dokument, ke kterému se během celého procesu jeho přípravy ministerstvo ani jednou nesešlo se zástupci zemědělců, přestože k němu měli celou řadu zásadních připomínek. Zejména důkladně neanalyzuje, co a proč se podařilo a nepodařilo v předchozím období, nepojmenovává hlavní problémy českého zemědělství a neříká, jaká tedy je vize celého sektoru do budoucna,“ sdělil.
Podle ministra se ale zástupci profesních organizací pravidelně scházeli v jeho sboru poradců, který se na přípravě dokumentu podílel.
Boj o dotace a lesy, střídání ministrů. Jak lidovci vedli ministerstvo zemědělství |
Ministr nad rámec svých povinností předložil novelizovanou strategii k posouzení Senátu, kde se členové podvýboru podivovali nad tím, že dokument není dostatečně prodiskutovaný. Na vědomí ho také vzali členové sněmovního zemědělského výboru. Například vlivný koaliční poslanec Petr Bendl při jeho projednávání v dubnu uvedl, že by dokument, ale ani jiné strategie nepřeceňoval.
„Toto přiřaďme k ostatním strategiím, které máme uložené v šuplíkách. Nemyslím si, že měnit tři nebo čtyři věty nebo nějaký odstavec v zásadě má smysl, koneckonců my k tomu nemáme ani pouvoir (francouzsky pravomoc),“ řekl tehdy svým kolegům.
Zda se tak strategii povede dodržet a jak, nebo zda bude na přepracování spolu s novou zemědělskou politikou, ukáže ale nejspíš jenom čas.
