„Červencové počasí v Česku, provázené tří měsíce trvajícím suchem a na naše končiny extrémně vysokými teplotami, předpovídalo katastrofické scénáře. A to nejen pro zemědělce, zejména pěstitele brambor, ale i pro spotřebitele, na které pak dopadá zvýšení cen,“ informoval Musil.
Deště pak katastrofu podle něj zhatily, ale na druhou stranu znemožnily v některých místech technice vjet do polí nebo způsobily plísně a klíčení obilí. „To se odrazilo ve kvalitě plodin, zejména nižších obsahových hodnot dusíkatých látek a proteinů. Podle odhadů Agdata čeká tři čtvrtiny českého obilí, a to včetně potravinářské pšenice, osud krmného obilí, protože většina letošní úrody se jednoduše nehodí k mlynárenským účelům,“ podotkl.
Sklizeň obilí bude dobrá, kvalitou spíš pro zvířata, hlásí zemědělci po žních |
Potvrzuje se tak odhad Agrární komory ČR, jejíž zástupci na konci srpna uvedli, že v běžných letech většinou pšenice zpracovává v poměru šest ku čtyřem krmné ku potravinářské. Letos je ale republikový poměr spíš sedm ku třem, v některých lokalitách pak bude krmného obilí i 80 procent.
Naopak bramborářům, kteří očekávali pokles produkce, počasí nakonec pomohlo, zejména u pozdních brambor. Ještě není ale známá kvalita jejich výpěstků. „Bramborům, které narostou rychle díky vydatnému dešti v období vegetace, tak jak se tomu stalo letos při příchodu dešťů po dlouhotrvajícím suchém období, hrozí praskání, strupovitost nebo plísně. To se pak odrazí nejen na jejich kvalitě, ale i výkupních cenách,“ doplnil.
Snížení kvality produkce obilovin by ale pro většinu spotřebitelů nemělo děsit, mlýny mají ještě dostatek obilí z loňské sklizně. Navíc je na trhu přetlak obilí kvůli dovozům z Ukrajiny do afrických států, které se ale zadrhává v Evropě.
