Změna usnadní život hlavně chovatelům hus a kachen, kteří největší zájem zaznamenávají koncem roku před svátky svatého Martina nebo Štěpána. Kvůli týdennímu omezení porážek jim potenciální zisky doslova utíkaly před očima.
„Změna vyhlášky spočívá v nové možnosti chovatelů drůbeže porážet a dodávat poraženou drůbež, ale i drůbeží maso nebo výrobky z něj nejen konečnému spotřebiteli, ale také do jiného maloobchodního zařízení nebo na místní trh,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Tuzemští chovatelé drůbeže nicméně od státu žádali, aby umožnil porážku bez jatek zhruba deseti tisíc kuřat ročně, jak je to možné v souvislosti s prodejem ze dvora v mnoha okolních státech. Pořízení jatek totiž vyjde na 1,5 milionu korun a dráže, takže se menším producentům nevyplatí. Osud této změny, kterou se snažila prosadit podnikatelka Dáša Tománková, je ale zatím nejasný.
Souboj se státní mašinérií. Jak Dášino kuře udolává nesmyslnou vyhlášku |
Tománková, která prodává drůbež pod značkou Dášino kuře, začala v listopadu obcházet všechny důležité oborové svazy, poslance ze sněmovního zemědělského výboru a následně se setkala s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Díky tomu se na změně legislativy začalo pracovat.
Podle informací iDNES.cz by stát mohl pro tento případ zjednodušit podmínky. Šlo by o takzvanou okrajovou činnost v rámci potravinářského podniku. Provozovatel podniku by ale musel být zároveň chovatelem a porážka by musela být na místě chovu.
Po čtyřech měsících se nyní nejspíš změny posunou do další části legislativního kolečka. Tománkové se už povedlo ministerstvo přesvědčit, aby nezapomnělo zvýšit limity také pro králíky, a nyní bojuje za uvolnění prodejů vajec.
Potravináři mají problém
Se změnou má částečně problém Potravinářská komora ČR. Její mluvčí Marek Zemánek argumentuje zdravím spotřebitelů. „Každá výjimka, která může snížit úroveň bezpečnosti potravin, musí být řádně odůvodněna a musí být přijata taková opatření, aby spotřebitelé byli chráněni. V případě drůbežího masa jde o produkt, u něhož hygiena jatečného opracování a následné uchovávání hraje klíčovou roli,“ sdělil mluvčí.
Pokud by nějaký chovatel způsobil epidemii salmonely nebo kampylobakteru, tak obyvatelé Česka omezí konzumaci drůbežího masa, což by zasáhlo i podniky, kde se každý kus drůbeže kontroluje.
Na druhou stranu jenom během první poloviny března informovala Státní veterinární správa o dvou případech listerií v produktech, přičemž jeden byl od jednoho z největších výrobců – Vodňanské drůbeže. „Vítáme, že chovy, které budou chtít prodávat více než 2 000 kusů drůbeže, musí být registrovány v systému státní organizace Mezinárodního testování drůbeže Ústrašice, ke kterému mají přístup inspektoři Státní veterinární správy, a bude jednoduché zkontrolovat způsob chovu, a jak svoji drůbež porážejí,“ dodal Zemánek.
Zjednodušení prodejů naopak podpořila Asociace soukromého zemědělství ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů nebo Zemědělský svaz ČR. Bez iniciativy Tománkové by ale stát nejspíš tak rychle nezareagoval. „Vítáme snahu ministerstva zemědělství navýšit kvóty na úroveň ročních limitů obvyklých v ostatních evropských zemích jako krok správným směrem,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Jak mají vypadat zemědělství a venkov po roce 2030? Víc brambor i prasat |
„Záleží samozřejmě na tom, jak budou nastaveny konkrétní parametry podmínek pro prodej ze dvora nad stávající limity – je naprosto v pořádku, aby tyto porážky na farmách probíhaly pod dozorem veterinární správy, ale je zároveň důležité, aby se podmínky neblížily požadavkům na zřízení jatek, což představuje investici, která se malým a středním chovatelům nemůže za účelem prodeje ze dvora vyplatit,“ dodal.
