Podle odborníků z České ornitologické společnosti by byla změna možná, naráží ale na lidské i finanční kapacity a na celkový systém nyní nastavených dotací. Ty jsou necelých 4 900 korun na hektar.
Jak říká například zemědělec a místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jiří Michalisko, chráněný pták se mu na polnostech objevil, protože se o ně staral řádně. „A pak nám agentura ochrany přírody a krajiny dohromady s ornitology nadiktují nový způsob hospodaření. A ten vede k tomu, že o ten původní způsob přijdeme,“ argumentuje.
Podle něj by nemělo jít o celoplošná opatření, kdy se kvůli nesekání na celých lukách objevují následně pro zemědělce nevhodné byliny a traviny. „Ty zemědělcům nakonec začnou škodit. Jak dobytku, tak i pastvě, ale i samotnému chráněnému managementu, na který má být ten systém nastavený,“ říká.
Po dobré sklizni přišly špatné ceny, situace je pro zemědělce frustrující |
Podle pravidel se totiž v chráněných lokalitách smějí seče dělat až v druhé půlce prázdnin, kdy jsou často sucha, ale mnohé rostliny jsou již odkvetlé. „Jde o docela komplikovanou a citlivou otázku, kdy se střetávají zájmy hospodářů a ochrany,“ říká odborník Jiří Skládanka z Ústavu výživy zvířat a pícninářství.
Zemědělci podle něj přicházejí o krmení pro zvířata, které by si mohli teoreticky koupit, ale v některých obdobích sucha je ho nedostatek. Samotná píce sklizená na konci prázdnin se podle něj nemusí ani pro zvířata hodit. „Potřebujete to krmení vyrobit. Jedna možnost je, že máte další louku. Peníze za chřástala dostanete, ale těmi penězi zvířata nenakrmíte,“ říká Skládanka.
Podle něj i podle Michaliska by bylo řešením na jaře zjistit, zda skutečně chřástal na louce sídlí a podle toho vybrat přesnou lokalitu. Druhou variantou by bylo třeba mozaikovité sečení, kdy by se v okolí hnízda kus luk nesekal.
„I z našeho pohledu by takový flexibilní způsob, který chrání opravdu konkrétní hnízdiště v konkrétním roce byl lepší. Otázka je – do jaké míry je to realizovatelné prakticky a technicky. Jestli budeme mít dostatek lidí, kteří jsou to schopni v terénu ověřit – samozřejmě, že takovou práci by musel někdo zaplatit,“ připomíná ředitel kanceláře České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Chřástalů je stále málo
Podle odborného ornitologa Václava Zámečníka se udává, že v Česku nyní žije asi 1 500 až 1 700 samců chřástala. V 90. letech jich tu bylo jen kolem tří set, kvůli následnému zatravňování krajiny se však mohli namnožit. V posledních letech se podle něj zdá, že jich znovu ubývá, samotný monitoring ale podle něj není úplně přesný. Ptáci se mapují v noci, kdy samci volají na samice. Uznává, že větší flexibilita by nebyla špatná, ptáci jsou často podle něj v lokalitách, kde jsou mokřiny, které ale v některých letech nemusí na hnízdění stačit.
Šunek z prasátek máme plnou půdu, láká pivovarník na český pršut do Bohdanče |
„Jsou to oportunisté, můžou být na vedlejším půdním bloku nebo zůstat v nížinách,“ poznamenal. Zemědělci by tak podle něj teoreticky mohli mít chráněné před sečí některé hlavní části své půdy, zbytek by se mohl určovat podle skutečného výskytu. Systém výplaty by pak také mohl záviset na skutečném počtu výskytu ptáků.
Nedostatek ornitologů, kteří by podle něj volání měřili, by podle něj také mohl být problematický, ale nahradit by je mohly třeba i noční diktafony, které by zvuky ptáků zaznamenaly. Bylo by potřeba také změnit i další dotační systémy, ve kterých získávají zemědělci na nesečené louky nebo na větší množství chovaných zvířat peníze.
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí se tato zjištění už do úřadu dostala. „V případě, že se potvrdí, navrhneme úpravu podmínek,“ dodala. Změny budou záležet i na ministerstvu zemědělství a na politické vůli, ta bude jasnější po příchodu nového ministra.
