Děkovat za zlepšení mohou zemědělci především živočišné výrobě. Cena jatečného skotu vzrostla meziročně o 26 procent, mléko pak o 17 procent a cena kuřat se zvýšila o pět procent, naopak ceny v rostlinné klesaly nebo stagnovaly – to se týkalo zejména brambor (-23 procent), ječmen pak zlevnil o osm procent, ceny potravinářská pšenice ale vzrostly o šest procent.
Skoro na polovinu se pak propadly ceny cukrové řepy, která se loni podle svazu prodávala za 782 korun za tunu. Mimo jiné kvůli tomu loni zavřel jeden z posledních českých cukrovarů v Hrušovanech nad Jevišovkou.
Chovatelům skotu se dařilo. Zemědělci si podle odhadu polepšili o 68 procent |
Pýcha pak zdůraznil, že meziročně se porovnává s rokem 2024, který byl pro zemědělskou veřejnost nejhorší za poslední dekádu. Navíc se porovnávají ceny bez započtení inflace, reálné zisky jsou tak nižší.
Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu dosáhl tzv. podnikatelský důchod, kam se započítávají i mzdy hospodařících fyzických osob v zemědělství 21,2 miliardy korun.
Špatně je na tom pětina firem
Podle svazu zhruba 20 procent z firem odpovídajících v průzkumu loni skončilo na nule nebo v červených číslech, předloni šlo o 40 procent. „Těší nás, že se našemu oboru vloni dařilo lépe, ale pro naprostou většinu podniků je to nadále spíš každoroční boj o přežití než nějaká velká prosperita. Dlouhodobě patříme mezi nejméně ziskové obory podnikání,“ řekl Pýcha.
Řepka se u nás v porovnání se světem pěstuje ekologicky, říká šéf komory |
Pro letošní rok pak očekávají zemědělci znovu snížení ziskovosti na 8,4 miliardy korun kvůli poklesu výkupních cen, zejména u mléka. Pýcha dále upozornil, že ceny mléka padají i o korunu za měsíc, zároveň se pak snížila cena vepřového masa. Zároveň pak nevidí naději na to, že by se ceny rostlinných komodit zvedly.
Podle svazu se situace významně nemění posledních 20 let, ale inflace polovinu reálné hodnoty hospodářského výsledku „spolkla“. Například v roce 2004 činil zisk 8,5 miliardy korun.
Loni měly největší zisk na hektar podniky v krajích Zlínském, Moravskoslezském a Vysočina, kde činil více než 4 000 korun. Naopak nejnižší byly v Ústeckém, Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji, kde se pohyboval mezi 1 000 a 2 000 korunami na hektar.
Co bude dál?
Budoucnost zemědělci růžově nevidí. Loni zveřejněný návrh Evropské komise na léta 2028 až 2034 počítá se snížením dotací v nominálu o 22 procent, podle svazu po započtení inflace jde o propad skoro o více než polovinu. Navíc se aktuálně uzavřela obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickými zeměmi, tzv. Mercosur – díky které se bude moci dovážet do EU větší množství potravin v bezcelním režimu.
Podle zatím neoficiálních informací by se měl rozpočet na zemědělství navýšit o desítky miliard eur, podle Pýchy ale potřebují zemědělci v rámci víceletého finančního rámce navýšit prostředky daleko razantněji.
Navíc Mercosur právě ohrozí komodity, jimž se aktuálně daří, jako je dovoz hovězího masa nebo drůbežího. Pýcha pak připomněl, že jenom zákazem klecových chovů drůbeže, který začne platit od příštího roku, se sníží produkce vajec vzhledem k nákladům o 15 až 20 procent.
