Možnost rušit ústavy bez souhlasu vedení těchto institucí dal ministerstvu přílepek ke konsolidačnímu balíčku v podobě novely vysokoškolského zákona. Resort si od změny slibuje, že po čase dojde k úspoře několika milionů korun ročně a sloučení pomůže i vědě.
„Místa všech vědeckých pracovníků zůstanou zachovaná, tento krok tak neohrozí žádný z výzkumů. Naopak se budou moci řešitelské týmy v budoucnu snadněji zapojovat do mezinárodních projektů,“ sdělilo MF DNES ministerstvo.
Ředitelé zůstanou
Ke sloučení dojde od příštího roku. Protože se výzkumné ústavy zruší bez likvidace, stane se Výzkumný ústav rostlinné výroby nástupnickou organizací všech institucí. Současný ředitel ústavu Mikuláš Madaras zůstane ve vedení.
Jak se změní uspořádání sloučeného ústavu, není zatím příliš jasné. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého by měli oba stávající ředitelé (Marian Urban z potravinářského ústavu a Josef Šimon z ústavu zemědělské techniky) přejít na vedoucí pozice ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby.
Růže v sirupu a zmatené mandelinky. Kde pomáhá zemědělský výzkum? |
„Oba jsou zkušení vědečtí pracovníci a jedním z cílů integrace je zachovat a dále rozvíjet výzkumná témata integrovaných ústavů,“ dodal Bílý.
Stát zatím očekávané úspory přesně nevyčíslil. Jak velké budou, se prý zjistí až na základě jednání koordinačních týmů. „Lze očekávat zejména úspory z rozsahu v oblasti nákupu materiálu a služeb, popřípadě v oblasti režijních a provozních nákladů. Ve střednědobém výhledu předpokládáme úspory v řádu milionů korun ročně,“ vysvětlil Bílý.
V následujících „konsolidačních“ letech, které potrvají do konce roku 2027, se bude mimo jiné řešit, zda končící ústavy nemají nějaký zbytný majetek.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy připravoval Výzkumný ústav zemědělské techniky pro ministerstvo mnohé výstupy ohledně emisí uhlíku. „Otázka zní, co přesně bude znamenat sloučení. Nemyslím si, že by to byla nějaká významná úspora nákladů, jestliže zůstane vědecká činnost zachována. Pro nás ale rozhodně důležité je, aby zůstaly zachované oblasti výzkumu, jako je třeba precizní zemědělství,“ řekl Pýcha MF DNES.
Přinese jedno sídlo lepší komunikaci?
Agrární analytik Petr Havel soudí, že nemusí být špatné, když budou ústavy sídlit na téže adrese. „Mohlo by být přínosné, kdyby byly všechny v jednom areálu, alespoň by se zintenzivnila komunikace mezi nimi. Zásadní bude, jestli budou pokračovat výzkumné úkoly, a to nejenom výzkumné úkoly jako takové, ale aby to směřovalo na co nejrychlejší využití v zemědělské praxi,“ doplnil.
Doufá hlavně v to, že se bude rozvíjet potravinářský výzkum. „Potravinářství nemá prakticky žádnou dotační podporu po zrušení programu č. 13. Je pravda, že jde o komerční sféru, ale zachovat výzkum je potřeba,“ prohlašuje. Navíc by podle něj měl fungovat lépe než v současnosti. „A tohle by tomu mohlo pomoci,“ dodává.
Zákon dá ministrům nástroje k čistce výzkumných ústavů |
Jan Pivoňka z Potravinářské komory ČR připomněl, že potravinářský ústav ztrácel od počátku devadesátých let na významu. Velké koncerny mají vlastní výzkumná a vývojová centra, menší podniky dávají přednost cestě pokusů a omylů.
„Vědecká činnost z veřejných prostředků se postupně přenáší na vysoké školy. Výsledkem je postupný útlum činnosti mnoha veřejných výzkumných organizací a s tím související postupná ztráta kvalitního vybavení a personálu,“ říká.
„Společně s tímto krokem je třeba se rovněž zamyslet, zda má stát i po restrukturalizaci pro všechny subjekty jednoznačné zadání a prostředky pro jeho plnění a kontrolu. Pokud se týká podpory průmyslu, bylo by lépe, kdyby stát obnovil prostředí pro inovace, které se osvědčilo, a ponechal na výrobcích, aby sami definovali zadání pro výzkumné organizace,“ dodává.
