S výpočtem uhlíkové stopy pomůže farmářům úřad, čas na přípravu se krátí

Už od příštího roku budou muset dodavatelé řetězců Tesco a Albert, které jsou kótované na burze, začít za rok letošní dodávat údaje o uhlíkové stopě. O rok později se pak tato povinnost přenese i na všechny ostatní obchodní řetězce, jak před časem schválily evropské orgány.

ilustrační snímek | foto: Martin Polívka, MF DNES

Ministerstvo zemědělství se nyní rozhodlo zřídit pracovní skupinu, v rámci které by měl Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vytvořit metodiku zatím alespoň pro čtyři potraviny, tu by pak mohly využívat všechny řetězce. Zda se povede vše stihnout, je zatím nejasné.

Dříve se problematikou zabýval Výzkumný ústav zemědělské techniky, který také vytvořil emisní kalkulačku pro pěstitele řepky, cukrovky, pšenice, ječmene a kukuřice. Započítává se do ní mimo jiné spotřeba paliv, výroba osiv, okyselování půdy či emise do půdy při pěstování plodin. V následujících dvou letech pak nejspíš bude pokračovat i v navazujícím projektu, k novému roku se ale na návrh ministerstva sloučí s jinou vědeckou institucí. Zemědělský úřad už dříve uvedl, že by výzkumné projekty měly běžet i po zániku samostatného ústavu.

Nejen podle ceny. Zakázky vyhrají ti, kteří sníží uhlíkovou stopu

Nově se po tlaku potravinářů a obchodníků dostal k problematice ÚZEI. Odborná skupina by se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla nyní poprvé sejít v srpnu, do konce září chce šéf úřadu její první výsledky, vytvořit by měla kalkulačky pro plnotučné mléko, chléb, jablka a vepřové maso. Na základě jejich pilotních výpočtů se pak připraví obdobné výpočty pro veškeré potraviny.

Hrozí další papírování

Dodavatelé řetězců ze strany potravinářů i samotní zemědělci již dříve uvedli, že se obávají dalšího papírování. „Je to šílené, kdyby to bylo na mně, tak nic takového nedělám. Je to další administrativní šílenost, kdy si bruselští úředníci myslí, že sníží emisní stopu. Já osobně si myslím, že je to vytváření pekla na zemi,“ kritizuje systém také lidovecký ministr.

O čem budou muset velké firmy už brzy informovat

Evropská směrnice po společnostech včetně obchodních řetězců požaduje informace ze tří oblastí.

• Scope 1 jsou přímé emise zdrojů, které má firma pod kontrolou. Například emise aut se spalovacím motorem ve firemní flotile.
• Scope 2 jsou nepřímé emise ze zdrojů, které firma používá pro vlastní činnost, ale neovládá je. Například odebírá elektřinu, ale vznik emisí při její výrobě neovlivní.
• Scope 3 jsou nepřímé emise spojené s dodavatelským řetězcem nebo se zaměstnanci, jejich služebními cestami či dojížděním do práce.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala už zemědělci s novým papírováním začali. „Podle informací od našich členů již někteří zemědělci byli nuceni vyplňovat dotazníky pro své odběratele a stálo je to nemalé úsilí,“ sdělil MF DNES prezident. Podle něj už jiné státy kalkulačky na jednoduché výpočty uhlíkové stopy mají i na úroveň jednotlivých podniků. „V opačném případě hrozí další nárůst administrativy, což bude stát čas i peníze nejen zemědělce. Nová pravidla představují další povinnosti pro podniky na všech úrovních ve výrobě potravin, ale zároveň máme možnost ukázat, že naše domácí produkce je udržitelná,“ doplnil.

Mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová pak dodává, že by bylo dobré, aby jednotné podmínky byly co nejdříve a aby je ve stejné podobě vyžadovaly všechny obchodní řetězce. „Je zřejmé, že s novým Evropským parlamentem nedojde k zásadnímu přehodnocení „Green Dealu“, jak mnozí předpovídali. Zvýšené administrativě a byrokracii se tedy bohužel nevyhneme. Celý segment je nutné urychleně na národní úrovni konsolidovat a zajistit zemědělcům a potravinářům snadný reporting založený na faktech a lokálních datech,“ tvrdí.

Farmáři budou kvůli obchodu řešit emise, děsí je papírování

Výkonný ředitel společnosti Green0meter, která se zabývá měřením emisí, Karel Kotoun pak připomíná, že pro zemědělství není plynem s nejvyšší uhlíkovou stopou oxid uhličitý, ale oxid dusný. „Tento plyn je sice emitován v menším množství než CO2, má ale téměř 300 x vyšší potenciál globálního oteplování. Mezi nejvýraznější přispěvatele do celkové uhlíkové stopy patří výroba hnojiv, nezanedbatelný podíl také vzniká při spalování paliv při využívání farmářské techniky,“ vysvětlil MF DNES.

Podle něj je proti jiným regionům česká uhlíková stopa lehce nižší. Mimo jiné kvůli klimatickým podmínkám, intenzitě pěstování, ale i míře technologické vyspělosti. Podle Kavanové by tak nakonec mohly obchodní řetězce preferovat české potraviny.

Část firem už se přizpůsobila

Uhlíková stopa v zemědělství se dá snížit například využíváním techniky na elektřinu místo na dieselové motory nebo využívání bioplynových stanic, kam se bude svážet část produkovaného odpadu. Obecně pak nejnižší uhlíkovou stopu mají okopaniny, jako je cukrová řepa, brambory nebo cibule, vyšší pak obiloviny, nejvyšší řepka olejka.

Chybí voda, není ji kde brát. Hrozí Česku konec chmelařského průmyslu?

Některé velké, většinou nadnárodní společnosti už na vykazování emisí přistoupily před časem. Například Plzeňský Prazdroj, jednička ve výrobě piva už několik let emisní stopy svých dodavatelů vypočítává. Nové povinnosti tak pro jeho dodavatele ječmene, ze kterého se vyrábí slad, žádnou novinkou nebudou.

„Našim dodavatelům přinese práce s daty zejména přehled o příležitostech, kde mohou celkový stav zlepšit. Například u ječmene jsme díky tomu zjistili, že největší dopad na jeho emise mají používaná hnojiva a prostředky na ochranu rostlin. Společně tak víme, na jakou oblast se zaměřit,“ uzavřel manažer udržitelnosti Prazdroje Ivan Tučník.