Navíc jde o poslední kolo tohoto evropského programu. V příštím roce, přestože bude nejspíš nějaké přechodné období mezi zemědělskými „sedmiletkami“, se program nevypíše. Podle ministerstva je za rozhodnutím snaha zajistit cenově dostupné potraviny, snaží se podpořit všechny podniky bez ohledu na velikost, sdělil iDNES.cz mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
„Dalším důvodem je potřeba navýšení absorpční kapacity pro stávající alokaci, neboť z výsledků dřívějších kol vyplývá, že malé a střední podniky zdaleka nevyčerpají všechny finance,“ dodal. Podle něj se podzimní alokace rozdělí ve stejném dílu mezi velké podniky zpracující maso, velké podniky zpracující mléko, ostatní velké podniky a malé a střední podniky.
Zemědělci chtějí z rozpočtu další miliardy na zachování chovů |
Změny kvituje Agrární komora. „Současný dotační systém není dostatečně navázán na skutečnou produkci a namísto výroby kvalitních, cenově dostupných a zdravých potravin funguje značná část dotací spíše jako renta za držbu půdy. Chceme proto, aby byli podporováni aktivní zemědělci bez ohledu na velikost podniku, výrobní zaměření nebo právní formu, což se v minulém období, zejména u podniků střední velikosti, nedělo,“ říká její prezident Jan Doležal.
Podle místopředsedy asociace Jana Štefla ale nemají malé zemědělské podniky prakticky možnost sáhnout si na jiné peníze, než právě z Programu rozvoje venkova. „Velké podniky, které jsou jenom potravinářskými subjekty a nemají zemědělskou výrobu, by měly být podporovány primárně z programů v rámci resortu průmyslu a obchodu, protože jde o průmyslovou výrobu, a ne o primárně zemědělské provozy,“ tvrdí. Podle ministerstva to ale není pravda, podmínky programů od MPO podle něj nejsou zaměřené na technologické potřeby potravinářů.
Místo stavění malých a velkých podniků proti sobě je třeba vnímat zemědělství a potravinářství jako jeden propojený celek. Menší producenti posilují pestrost trhu, regionální nabídku a lokální vazby.
Marek ZemánekMluvčí Potravinářské komory ČR
Potravinářská komora upozorňuje, že by se nemělo hledět jenom na produkci surovin, ale právě i na zpracovávání potravin v tuzemsku. „Právě zde se zásadně rozcházíme s pohledem Asociace soukromého zemědělství, která debatu o podpoře zpracovatelského sektoru zužuje především na otázku, zda má podporu získat větší podnik. Takové pojetí podle nás pomíjí samotnou podstatu problému,“ poznamenává mluvčí komory Marek Zemánek.
Podle něj se republika, pokud nechce dovážet zpracované výrobky ze zahraničí, bez investic do kapacit tuzemských potravinářů neobejde. „Místo stavění malých a velkých podniků proti sobě je třeba vnímat zemědělství a potravinářství jako jeden propojený celek. Menší producenti posilují pestrost trhu, regionální nabídku a lokální vazby. Větší zpracovatelské podniky zajišťují objem, dostupnost a stabilitu dodávek. Česká republika potřebuje obojí,“ doplnil.
Změny v pojištění i dotace za 250 milionů
Nejde o jedinou aktivitu ministerstva, kde se zvyšují podpory pro velké producenty. Na podzim by se měl vyhodnotit obnovený program dotací pro potravináře, který zrušila minulá vláda. V něm by mělo být pro podniky s více než 250 zaměstnanci čtvrt miliardy korun. Dále pak nechalo ministerstvo notifikovat program podpory pojištění pro větší podniky, který bude fungovat od příštího roku. V něm bude 200 milionů korun. „Program doplňuje stávající program finanční podpory pojištění, který je určen malým a středním podnikům, přičemž intenzita podpory je vyšší právě u malých a středních podniků,“ doplňuje za ministerstvo Bílý.
Stát neplní žádný z cílů ekologického zemědělství, připustilo ministerstvo |
I velké zemědělské podniky podle vedení ministerstva zasluhují zpřístupnění pojistné ochrany. „Cílem je posílit stabilitu systému zemědělského pojištění, přispět k udržení nabídky pojištění a stabilizaci pojistného trhu v situaci, kdy pojištění čelí rostoucím tlakům způsobeným zejména nákazovou situací a nepříznivými klimatickými jevy,“ doplnil.
Za bývalé vlády hovořil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) o tom, že narovnává dotační prostředí, když zaváděl tzv. redistributivní platbu, díky které zemědělci získávají zhruba 3500 Kč na každý hektar z prvních 150 hektarů. Podle následné analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací ale rozhodnutí zhoršilo situaci zejména středním farmám. Následující ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se snažil prosadit změnu, která už ale neprošla vládní koalicí vedenou ODS.
