Důvodem vysoké odolnosti je mimo jiné špatně prováděná deratizace na farmách. Jak Stejskal upozornil, naprostá většina zemědělců nedodržuje zákonná opatření, jako je třeba maximální doba uložení chemických nástrah na myši, která nesmí přesáhnout 35 dní. Podle něj pak hlodavci nástrahy žerou, neuhynou, ale posléze můžou zahubit predátory, kteří je sežerou. Přitom etikety na používaných jedech ukládají sběr mršin.
Nedodržování nařízení má podle něj obrovský rozsah, mimo jiné i proto, že ho nikdo nekontroluje. Podobných předpisů, které nemají žádné vymahače, je ale podle Stejskala víc, například klasické mechanické pasti na myši by se podle legislativy měly kontrolovat jednou za den. „Kdo to dělá? Nikdo,“ poznamenal.
Víte, jaký je práh škodlivosti hrabošů v českých polích? Už ho překročili |
Kontroly na dodržování podmínek ohledně jedů jsou podle Stejskala prakticky jenom v potravinářských podnicích, kde je neprovádí stát, ale různé certifikační organizace. Do budoucna bude nejspíš problém ještě větší, protože nově zmutované geny se mohou přenášet na potomky, do budoucna je tak možný příchod „supermyší“ odolných vůči běžným jedům.
Rezistentní myši ale podle něj nejsou jenom v ČR, už se objevily také ve Velké Británii, Německu nebo Španělsku, nález unikátní mutace genu se ale uskutečnil právě na české akademické půdě. Jedinci tak přežívají i opakovanou konzumaci nástrah, zatímco citliví by měli zahynout do několika dní.
