Od letošního roku musí dodavatelé řetězců Tesco a Albert, které jsou kótované na burze, začít za loňský rok dodávat údaje o uhlíkové stopě. O rok později se pak tato povinnost přenese i na všechny ostatní obchodní řetězce, jak před časem schválily evropské orgány. Tyto tzv. ESG reporty (Environmental, Social, and Governance) porovnávají „udržitelnost“ jednotlivých firem. V rámci uhlíkové stopy se ale deklaruje nejenom stopa samotné firmy, ale i produktů, které prodává a jejich vzniku.
U deforestace by pak od příštího roku po ročním odsunu začít platit evropské nařízení, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě.
Kritici poukazují, že nařízení je enormně administrativně náročné, u několika komodit se musí prokazovat, že při jejich výrobě nedošlo k odlesňování. Pro ČR jde mimo jiné o chov skotu a produkci hovězího masa. Přitom dlouhodobě plochy lesů v EU i v ČR rostou, mnozí to proto označovali za naprostou zbytečnost, která se do předpisu dostala jenom proto, aby byly podmínky stejné pro státy s deštnými pralesy i pro EU. Není také jasné, jak se přesně bude kontrolovat v Africe nebo v Latinské Americe.
Jednou z cest, jak snížit náklady firem, je omezit byrokracii, aby nemusely nabírat nové zaměstnance jenom na papírování. Zemědělci si myslí, že čas na deregulace na evropské úrovni je nyní, protože začala působit nová Evropská komise (EK).
S výpočtem uhlíkové stopy pomůže farmářům úřad, čas na přípravu se krátí |
Aktuální situace vypadá podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala jako boj s hydrou – jedno administrativní nařízení se zruší a místo něj se objeví tři nové. Do dalšího období usiluje Doležal o zrušení tzv. kontrol podmíněnost, tedy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy.
První dotační pilíř, kde jsou nyní přímé platby, se podle něj nyní stal spíše pilířem podpory environmentální politiky, do budoucna by měl fungovat více jako stabilizační prvek. Druhý pilíř, kde jsou aktuálně investiční programy v rámci rozvoje venkova, pak jako motivační.
„Kontrolujeme, co zemědělec dělá v pondělí, v úterý, ve středu, ve čtvrtek a zapomněli jsme na kontroly výsledku. Měli bychom zjišťovat, jestli jsou tady nezávadné potraviny, které produkuje, jak se chová ke zvířatům, v jakém stavu má půdu. A méně by nám mělo záležet na tom, co vyplní do nějaké kolonky,“ dodal.
Ekologické ambice a konkurenceschopnost
Ve středu zveřejnil zemědělský eurokomisař Christophe Hansen své priority. Podle nich by mělo být zaručené, že ambiciózní evropské normy nepovedou ke konkurenčnímu znevýhodnění. „Komise je odhodlána zajistit, aby zemědělci nebyli nuceni systematicky prodávat své produkty pod výrobními náklady, a za tímto účelem přijme konkrétní opatření, mimo jiné prostřednictvím přezkumu směrnice o nekalých obchodních praktikách,“ dodala EK.
Zároveň zemědělci po premiérovi chtěli, aby na evropské úrovni tlačil vytvoření stejných podmínek pro dovoz potravin, jako mají lokální producenti. Tedy že by se do EU nemělo vozit jídlo, které bylo produkované za pomoci v EU zakázaných pesticidů nebo hormonů. Doufají, že se tyto změny zapracují do tzv. dohody o volném obchodu s Mercosurem, tedy sdružením jihoamerických zemí, kterou česká vláda podporuje.
Zemědělci uspěli, europoslanci o rok odložili odlesňovací normu |
Zemědělci pak připravili seznam bodů a nástrojů, jak zlepšit v ČR konkurenceschopnost. S ním nyní budou obcházet předsedy jednotlivých politických stran a ptát se, zda je promítnou do svých letošních volebních programů. Fiala byl jako předseda vlády a ODS první v pořadí.
Mimo jiné chtějí, aby podpory směřovaly zejména k producentům potravin. Podle předsedy KDU-ČSL a ministra zemědělství Marka Výborného je jednou z cest pro větší přidanou hodnotu například větší podpora zpracování masa, aby se z ČR nevyváželo. Ministr proto nedávno předložil návrh, který umožní jatkám dělat rituální porážky skotu.
