Ty by měly získat 250 milionů korun. V minulosti program před jeho zastavením ministrem Markem Výborným (KDU-ČSL) v roce 2023 ho kritizoval také Nejvyšší kontrolní úřad.
Ministr řekl, že ví, že návrhem provokuje, ale že za poslední čtyři roky získaly malé a střední podniky na zpracovatelské záměry asi 85 procent z programů, ve kterých bylo zhruba 3,7 miliardy korun.
Dodal, že peníze nepůjdou Agrofertu, jak zazněly v médiích kritiky, ale že se třeba plánuje pomoci firmám s vytvářením provozů na vaječné melanže, které se jinak „všechny“ musí dovážet ze zahraničí. Podle údajů Českomoravské drůbežářské unie se do melanže používá 6-8 procent produkovaných vajec, většinou kvůli tomu, že mají nestandardní tvar a neprodaly by se tak v supermarketu.
Diskuse zbrzdily plán zlevnit potraviny. Spekuluje se o změnách DPH |
Ačkoliv dovoz podle údajů ze zahraničí je vysoký, podle informací iDNES.cz mají výrobu melanže v ČR podniky Schubert nebo Tekro, které koupilo od Agrofertu areál v Roudnici nad Labem, a na jižní Moravě ji vyrábí Miloš Minařík. Do ČR se ale dovážejí výrobky z Ukrajiny (za rok 2024 šlo o vaječné výrobky v hmotnosti necelého milionu kilogramů). Jenom za leden se pak dovezlo skoro 340 tisíc kilogramů z Polska, 206 tisíc z Litvy a 109 tisíc z Německa. Drůbežáři však mají dlouhodobě obavu, že u části výrobků z Polska může jít také o ukrajinskou produkci.
Podle ministra byly předchozí podpory menších podniků vzhledem k vyššímu podílu zpracování domácích produktů naprosto minimální. V úterý výborem podpořená podpora 250 milionů korun je podle něj pro byznys marginální, ale symbolická.
Poslanci hlasy vládní koalice nepodpořili návrh na škrt dotace, což navrhl pirátský zákonodárce Martin Šmída. Podle místopředsedy výboru Petra Bendla kritika zaznívá, protože není jasné, proč by neměly peníze dostat i podniky s 249 zaměstnanci. Poslanec David Pražák (ANO) mu kontroval, že program s parametrem 250 zaměstnanců je notifikovaný Evropskou komisí a změna by nebyla jednoduchá, navíc střední podniky nemají o velké projekty zájem kvůli vysoké míře kofinancování. Bývalý ministr zemědělství Výborný pak uvedl, že podle něj není potřeba program znovu spouštět.
Podle Šebestyána je potřeba se dívat na velké podniky nikoliv jako na skvrnu, ale jako na firmy, které by měly konkurovat mezinárodně, přičemž státy jako Polsko a Německo podporují své producenty více, než se tomu děje v ČR. Ziskovost úspěšných potravinářských firem se pak podle něj pohybuje mezi dvěma a třemi procenty, což je pro obnovu a růst nedostatečné.
