Loni byla podle amerických údajů druhým největším dovozcem potravin a zemědělských produktů za zhruba 207 miliard dolarů (tedy v přepočtu za 4,3 bilionu korun), její vlastní potravinářský sektor ale obratově vzrostl o 3,2 procenta na 812 miliard dolarů (tedy skoro 17 bilionů korun).
Změny na čínském trhu se potom odrážejí ve světovém obchodu, kde i malý pokles poptávky může znamenat velké snížení cen. Prezident Si Ťin-pching prohlásil, že jídlo musí být vyráběno a zůstat v rukách Číňanů. Do budoucna to tak znamená snižování závislosti na dovozech zejména sóji a obilovin.
Čína zprovoznila největší vepřín na světě, má 26 pater a obří výtah |
Podle bývalého českého agrárního diplomata v Číně Ondřeje Plačka ale není situace jednoduchá, mimo jiné proto, že země nemá ani dostatečné vodní zdroje.
„Už takto nepříznivá situace se v uplynulých dekádách dále zhoršovala s tím, jak se rozšiřovala zástavba na úkor orné půdy. Tamější vláda proto přijala opatření na její ochranu a investuje značné prostředky do technologií a inovací za účelem dosažení dalších průlomů v produktivitě a využití nových zdrojů potravin. Čínské pojetí soběstačnosti se převážně opírá o obiloviny, není tedy pravděpodobné, že by Čína byla schopna vlastními silami pokrýt všechny své výživové potřeby,“ popisuje. Podle něj bude odbyt pro zemědělské produkty z dovozu i nadále, ale budou muset být prémiové nebo nějakým způsobem unikátní.
Brambory, mléko i vepřové
Všechna rozhodnutí se pak odrážejí na evropském trhu, protože Evropská unie je naopak světovým největším vývozcem potravin. Samozřejmě, že jde o jeden z mnoha trhů, ale výsledky pak dopadají i na české zemědělce, popisuje například prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Negativně jsme to pocítili letos u brambor, které dříve Evropa do Číny vyvážela, zejména po tom, co se tam začaly prosazovat západní řetězce rychlého občerstvení. Čína si dnes nicméně brambory na hranolky pěstuje sama a Evropa tak ztratila obchodního partnera,“ uvedl.
Evropští pěstitelé brambor tak na nich nyní prodělávají, jak vylíčil v dubnu předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček, farmářské ceny se propadly na dvě až 2,5 koruny za kilogram, brambory na samotné hranolky se pak prodávaly jen za desítky haléřů.
Číňané mají smůlu. Trump jim chce ztížit vlastnictví zemědělské půdy |
Dalším příkladem pak může být aktuální propad cen vepřového masa. Zatímco na konci minulého desetiletí dovozy masa do Číny rostly kvůli tamní epidemii afrického moru prasat, nyní kvůli pracím Číny na posílení vlastních chovů a posílení bezpečnosti naopak upadají.
„Mnohopatrové vepříny, které se v Číně začaly hojně stavět, jednak komplexně zvyšují efektivitu a produktivitu celého provozu, zároveň ale mají zajistit vysokou úroveň biologické bezpečnosti a poskytovat ochranu před dalšími epidemiemi,“ poznamenává Plaček. Příliš prudký nárůst výrobních kapacit (největší vepřín vyprodukuje v 26 patrech přes milion zvířat ročně – což je zhruba polovina české produkce) dosáhl toho, že se ceny propadly i v Číně, tamní maso se nyní vyváží do sousedních států.
Krize napříč kontinentem. V Evropě se hromadí mléko, které mělo skončit v Číně |
Problémem ale je, že se dovoz potravin do Číny může stát předmětem tlaku i kvůli čínským politickým zájmům. „Že si Číňané hlídají své národní zájmy, jsme viděli i v případě odvetných cel na mléčné výrobky z EU po zavedení cel na dovoz čínských elektromobilů ze strany EU. Ostatně je to jeden z faktorů propadu cen mléka od podzimu minulého roku,“ podotkl prezident agrárníků. Kvůli tomu pak letos na jaře chovatelé krav uváděli, že prodávají mléko pod výrobními náklady. Zatímco v minulosti se podle Plačka spíš orientovala na to, jestli získá od zahraničních partnerů dostatek suroviny, v posledních letech více obchoduje s „přátelskými“ státy.
