České zemědělské organizace říkají, že jenom došlo na jejich slova, Brazilci naopak už varují před recipročními opatřeními a dodávají, že jejich produkty se bez problémů vyvážejí do 150 zemí světa.
Brazilské ministerstvo informovalo, že je rozhořčené kvůli nedostatku dialogu před přijetím opatření, což je v rozporu s hloubkou strategického partnerství mezi Brazílií a Evropskou unií. „Brazilská vláda pevně očekává, že probíhající technický dialog umožní rychlé, objektivní a transparentní řešení založené na vědeckých kritériích, které dostatečně zohlední záruky nabízené zemí a zůstane imunní vůči protekcionistickým tlakům,“ napsal tamní úřad.
Sucho a nízké ceny. Zemědělcům klesnou tržby o 25,6 miliardy, odhaduje komora |
O smlouvě se vyjednávalo zhruba čtvrt století, po jejím podpisu v lednu však obratem europarlament vyzval, aby k ratifikaci dal stanovisko Soudní dvůr EU. Přesto Evropská komise rozhodla, že smlouva začne od května prozatímně platit. Na evropské straně si na ni stěžovali hlavně farmáři z Francie nebo Španělska, ale ani čeští zemědělci s ní nebyli spokojeni.
Vadil jim princip, že by se do Evropy mohly dovážet produkty vyrobené za výhodnějších podmínek, například za použití v EU zakázaných přípravků na ochranu rostlin. Ty ve výsledném výrobku nemusí být ani zjistitelné, mohou mít ale důsledky na životní prostředí. Naopak by smlouva měla být výhodná pro vývoz průmyslových výrobků.
Vždyť jsme vám to říkali
„Na problém nedodržování evropských standardů pro bezpečnost a kvalitu potravin ve třetích zemích upozorňujeme dlouhodobě a aktuální případ Brazílie ukazuje, že naše obavy nebyly bezdůvodné. Pokud má být na evropském trhu možné prodávat potraviny, musí pro ně platit stejné požadavky bez ohledu na to, zda byly vyrobeny v Česku, jiné zemi EU, nebo ve třetí zemi,“ sdělil prezident Agrární komory Jan Doležal. Pozastavení dovozů tak považuje jednoznačně za správný krok.
Podobně se na situaci dívá i mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. „V Brazílii se k řízení chovných cyklů běžně používá například estradiol, tedy látka s karcinogenními účinky, která je v EU zakázána již téměř 50 let. Používání růstových hormonů a veterinárních léčiv tam navíc nepodléhá téměř žádné systematické kontrole,“ vysvětluje. Připomíná pak irský případ, kde se v mase odhalily výskyty růstových hormonů.
Podle agrárního analytika Petra Havla je pozastavení dovozů výsledkem nově uzavřené smlouvy, protože se tamní státy zavázaly k možnosti komplexnějších kontrol. Na druhou stranu s tím souhlasily i jihoamerické státy, které se tak dnes mohou zlobit, ale mohly něco podobného očekávat.
Půdu v Česku investoři skupovat nebudou, mimo EU je to jednodušší, říká odborník |
Připouští pak, že postup Evropské komise může ve světě zhoršit obraz jihoamerického hovězího jako špičky mezi masy. Dodává však, že na české obchody ani zákaz, ani schválení dohody příliš velký dopad mít nebudou, maximálně u brazilské drůbeže. Hovězí maso se mělo dovážet ve vysoké kvalitě pro steaky, které jsou v dražších restauracích, Česko má pak navíc v rámci EU jednu z nejnižších spotřeb hovězího masa.
Analytik pak připomíná, že není jasné, jak dlouho bude zákaz trvat, naopak čeká spíš obnovení po přijetí nějakých záruk. Zákaz dovozu tak podle něj může být i úlitbou evropským zemědělcům. Zůstává tak otázkou, zda zvolená opatření budou dostatečná, aby se kontrolní systémy Evropy i Jižní Ameriky k sobě skutečně přiblížily.
