Potravinářská komora ČR upozorňuje, že naplnění cílů není moc reálné. Do letošního pololetí by ale měla zveřejnit své plány na vytvoření bílkovinné strategie také Evropská komise.
Česko nemá žádný dokument, který by strategicky o potravinářství tímto směrem uvažoval. Autoři výzvy přitom připomínají, že podle OECD jsou rizikové stravovací návyky odpovědné za 23 procent úmrtí v ČR, což je nad evropským průměrem (17 procent). Přitom podle nich nejsou často dostupné zdroje proteinů z tuzemských surovin vyráběné v ČR. Jedním z dílčích cílů je tak zvětšení plochy, kde se pěstují luštěniny pro lidskou spotřebu nejméně o 15 procent do roku 2030. „Luštěniny, jako hrách, čočka či bob (vikev), dobře rostou v českých podmínkách, mají vysokou nutriční hodnotu a zároveň patří mezi cenově dostupné potraviny,“ píšou.
Nebojme se podporovat velké investice, říká nový ministr zemědělství Šebestyán |
Tento cíl se může teoreticky splnit sám, podle údajů Českého statistického úřadu se s výjimkou loňska stabilně plochy luskovin a bílkovinných plodin zvětšují. Zatímco v roce 2020 se pěstoval hrách polní na zhruba 32 tisících hektarů, předloni šlo už o 52 tisíc hektarů. Statistici však nezjišťují, jestli se hrách posléze využije jako krmivo nebo pro lidskou spotřebu. Raketově v posledních letech také rostou plochy sóji. Ta byla na začátku desetiletí na 14 tisících hektarů, loni pak už na 35 tisících ha.
Dalším cílem je pak lepší nastavení dotačních programů právě tímto směrem. „Cílem je snížit bariéry diverzifikace a přechodu, rozšířit výrobní možnosti zemědělců a zemědělkyň, podpořit stabilní dodavatelské vztahy a posílit dostupnost českých, výživově hodnotných potravin v obchodech i ve veřejném stravování.
Podle Tomáše Uhnáka z Asociace místních potravinových iniciativ se musí zemědělcům pomoci, sami přechod na podobné druhy výrob nezvládnou mimo jiné proto, že mají zainvestováno do toho, co nyní už reálně dělají. „Přechod k produkci více rostlinných potravin v současném systému znamená vysoké investice a nejistotu, kterou si mnoho farem nemůže dovolit. Pokud chceme změnu, musíme také odblokovat systém kolem nich – od nastavení podpory přes distribuci až po veřejné stravování, tak aby zemědělci byli motivováni v systémovém přechodu,“ vysvětluje odborník.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) mnohé změny v dotacích chystá, o tomto směru však nikdy nehovořil. Jde mu hlavně o zajištění dlouhodobého financování, aby se zemědělci nemuseli obávat každý další rok, jestli se zemědělské příspěvky nebudou škrtat.
Nižší DPH na ovoce a zeleninu
Dalšími kroky by pak měl být vznik sítí spojujících obce, školy, nemocnice a místní farmáře, zavést národní programy, ale také třeba posílit profesní vzdělávání kuchařského personálu ohledně rostlinného stravování. Cestou by pak mělo být také snížení DPH na ovoce, zeleninu, luštěniny nebo na celozrnné bílkoviny. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale dlouhodobě cestu snižování DPH na potraviny odmítá, podle ní by tento postup ve skutečnosti ke snížení cen nevedl, zvýšila by se marže.
Milion hektarů luk a pastvin je příliš. Ministerské plány počítají s produkcí |
Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka je dobře, že se o potravinové politice státu začíná hovořit, samotný plán je ale podle něj dostatečně neprojednaný se zemědělci, zpracovateli a obchodníky. „Právě tyto subjekty nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost potravin. Bez jejich praktických zkušeností a znalostí tržní reality nelze očekávat, že navrhovaná opatření budou v praxi fungovat,“ uvedl.
Podle něj také chybí pohled na přeshraniční obchod, ale i zapojení evropské zemědělské politiky. „Právě ta nastavuje klíčová pravidla pro produkci, podpory i investice. Její ignorování v praxi fakticky znemožňuje reálnou implementaci navrhovaných opatření,“ dodal.
