Jak upozornil Vladimír Mráz ml. ze společnosti Agro Mráz, cena sóji na světových burzách v reakci na zprávu o blížícím se začátku platnosti obávaného nařízení výrazně poskočila nahoru. Poté, co Komise na začátku října oznámila odsunutí termínů na rok 2026, cena zase klesla.
„Přímé náklady na dodávky sóji výrazně vzrostou. To je už v té nejistotě vidět,“ uvádí Mráz. Vyšší náklady se totiž podle něj promítnou do cen, které zaplatí zákazník. Sója se ve velkém používá zejména jako součást krmných směsí pro zvířata, jako je drůbež, prasata či skot.
Odlesňovací nařízení EU je likvidační, varují kavárníci. Data nejde doložit |
Jestliže Evropská unie zakáže od roku 2026 dovoz sóji z oblastí, kde dochází k odlesňování, bude to podle Petra Doležala z Mendelovy univerzity v Brně znamenat potřebu větších náhrad v Evropě. „Bílkovinná krmiva jsou výživově nezastupitelná a jejich produkce je technologicky a energeticky náročná,“ vysvětluje Doležal.
Závislost na Brazílii
Sója se nyní v Česku pěstuje na zhruba 28 tisících hektarů, což představuje 1,2 procenta obhospodařovaných ploch. Evropská unie plánuje tuto plochu v rámci bílkovinné strategie zvyšovat, a to nejen v případě sóji, ale také hrachu (nyní 2,2 procenta ploch), bobu (0,1 procenta) nebo lupiny (0,1 procenta). EU je většinou ohledně zemědělských plodin soběstačná a nepotřebuje je dovážet, výjimkou je právě zmíněná sója. Dovážejí se také hnojiva.
Co požaduje nařízení EU o odlesňování
|
V případě sóji uspokojuje 84 procent evropské spotřeby Brazílie a Spojené státy. U takzvaných sójových pokrutin, což jsou zbytky po lisování olejnin, dovoz pokrývá dokonce 97 procent evropské spotřeby. Do Unie tato součást krmiv míří opět hlavně z Brazílie a také z Argentiny.
„Tato závislost omezuje naši soběstačnost a zvyšuje rizika pro zemědělský sektor. Zároveň je shoda na tom, že jedním z rizik v oblasti rostlinné výroby je poměrně významná nadprodukce obilovin a závislost na jejich vývozu z Česka,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Bílkovinné plodiny by proto mohly nahradit obiloviny, zvláště když mají i další ekonomické a agronomické výhody.Česko podle resortu zemědělství aktuálně v rámci příprav na evropskou strategii zahájilo studii na možnosti většího rozšíření sóji a podobných plodin. „Návazná diskuse by se pak měla promítnout zejména v nastavení budoucí Společné zemědělské politiky, především v rámci strategického plánu po roce 2027,“ uvádí Bílý. Tuzemský potenciál pro pěstování bílkovinných plodin se odhaduje na 200 tisíc hektarů. Pro porovnání, v současnosti se pěstuje na 24 tisících hektarů.
Evropská strategie se ale bude nejspíš týkat i dalších zdrojů bílkovin, a to včetně těch alternativních, jako je hmyz či mořské řasy. Agrární komora ČR však upozorňuje, že rozšiřování ploch sóji má svá agronomická omezení. „Je náročná na vlhkost v době kvetení a podle informací od pěstitelů se sklízí ještě v těchto dnech. Současně máme k dispozici omezené kapacity pro zpracování této plodiny,“ řekla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
Dovozu čokolády i hovězího hrozí kolaps. Plán EU je nedomyšlený, tvrdí komory |
„Co se týká evropské proteinové strategie, pokud budou její součástí i hmyzí proteiny a další alternativní zdroje, Agrární komora ČR apeluje na zohlednění živočišné výroby v této strategii,“ dodala Pánková.
Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka se sójové výrobky doporučují jako jeden z perspektivních rostlinných zdrojů bílkovin. Zároveň ale varuje, že pro některé malé děti může jít o silný alergen. „Pro dospělé představuje určité riziko přítomnost fytoestrogenů, které při větší konzumaci mohou narušit hormonální rovnováhu a například u mužů redukovat tvorbu testosteronu,“ dodal Zemánek.
