Hlavní pokles ploch nastal po vstupu do EU, do té doby se jeho plochy pohybovaly i na více než 500 tisících hektarů. Jeho využití je mimo jiné ve sladovnické kvalitě do piva. Sladovnického ječmenu je ale ještě méně, pěstuje se zhruba na 192 tisících hektarech.
Aby nedocházelo k dalšímu snižování ječmenných ploch, snaží se nyní vědci spolu se zemědělci a pivovarníky stabilizovat kvalitu úrody, pokud zrno nevyhoví nárokům na slad, prodávají ho pěstitelé o několik tisíc korun na tunu levněji na krmné účely.
Technika ukazuje formu chmele. Poprvé je jasné, kolik vody denně potřebuje |
Cestou podle nich může být regenerativní zemědělství, tedy mimo jiné minimální orba a využívání stálého pokryvu půdy. To ale přináší zase další rizika, jako jsou ideální úkryty pro přemnožené hraboše.
Ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na ploše 213 hektarů nyní zkouší vědci sbírat data v projektu Pro ječmen. „Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje agronom ze zemědělské skupiny JTZE Tomáš Sojka.
Mělo by se tak zvýšit množství organické hmoty v půdě a posléze i kvalita ječmene. „Organická hmota totiž pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci,“ dodal Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně. S iniciativou přišel Plzeňský Prazdroj, který tak doufá v dlouhodobou podporu kvalitního zrna.
Minimálně na pět let
Projekt je nyní nadimenzovaný na pět let, následně ale bude možná pokračovat. Obecně totiž plochy, kde se s regenerativním zemědělstvím začíná, mají zhruba tři roky horší výnosy, výsledky by tak mohly být ze začátku negativní, s přibývajícími roky by se ale měla úroda zvětšovat.
Jednoznačný trend jsou robotické kravíny, říká šéf zemědělského J&T |
Podle předsedy představenstva JTZE Jana Šimka je problémem i nastavení evropských dotací. Například pokud se zemědělec rozhodne pěstovat právě ječmen, získá na základních dotacích zhruba 3400 korun, po odečtení daně z nemovitosti tak podle něj jde o zhruba 1800 korun na hektar. Pokud se ale rozhodne tuto plochu zatravnit, získá díky ekologickým platbám po odečtení daně zhruba trojnásobek této sumy.
Státní politika tak podle něj více podporuje plochy s trávou než právě s potravinářskými plodinami. Na druhou stranu se ale prodejem ječmene získají další prostředky, nyní přes 5000 korun za tunu a průměrná úroda byla loni podle ČSÚ přes 5 tun jarního ječmene z hektaru.
