Ztráty se můžou pohybovat stejně jako loni až u 30 procent úrody. Problémy budou mít částečně i pěstitelé brambor, ale i jedné z nejčastějších plodin – řepky olejky.
„Jsme v podstatě na začátku nebo těsně před sklizní venkovních ploch jahod. Těch se to bohužel dotklo, protože jsme zažili právě klasické přízemní mrazy typické právě pro období května,“ říká Ludvík. Jak velké škody budou, se ale ukáže až při sklizni, kterou může počasí v dalších měsících ve velkém ovlivnit. „Může být příliš velké sucho, nebo naopak deště, kdy ty jahody hnijí,“ doplnil.
Loni bylo hůř
Pěstitelé nejčastějších ovocných stromů – jabloní – můžou také sčítat škody, jde však spíš o problémy lokálního charakteru, i když jsou podniky, kde úroda nedosáhne ani poloviny dlouhodobých průměrů. „Nemůžeme to ale srovnávat s tím, co bylo loni, protože to byla naprosto mimořádná situace,“ dodal.
Připomněl také, že za loňský rok získali odškodnění ve výši 478 milionů korun, z toho 378 milionů bylo z evropských zdrojů. „Sadaři to přežili díky kompenzacím, které jsme získali stejně jako dalších sedm evropských států, které to postihlo,“ říká předseda. Díky nim tak mohli pěstitelé ošetřit sady, nakoupit hnojiva a připravit se na rok letošní.
Turisté bloudili v Krkonoších kvůli sněhu. Zaskočil i záchranáře, museli improvizovat |
Podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové je možné chránit sady před mrazem pálením parafínových svící, biomasy nebo plynu, dále se mohou použít různé ventilátory. „Využívají se také například protimrazové závlahy. Všechna tato opatření zvyšují náklady na produkci ovoce a ovocnáři musí zvažovat, zda se jim tyto často nákladné investice vyplatí,“ sdělila.
Hůře na tom budou peckoviny jako meruňky, třešně nebo slivoně, které trápilo spíš sucho a neměly moc času na opylení. Ve druhé polovině dubna, kdy stromy vykvetly, foukal podle Ludvíka hodně vítr, a tedy málo létaly včely.
Podle sadaře Jaroslava Mačkala ze Zemědělského družstva Senice na Hané se opylení povedlo, přesto kvůli suchu větší úrodu neočekává. „Květů na stromech bylo sice hodně, opylení proběhlo také v pořádku i pecka v plodech je, ale nevypadá to dobře. Nyní je na stromech plodů o poznání méně, než bylo v loňském roce. Nemohou za to noční mrazíky, které panovaly, ale spíše dlouhé sucho a studený vítr,“ popsal.
Podle Pánkové mrazy poškodily kvetoucí olejniny, zejména řepku, kde jsou škody už viditelné, například boční větve rostliny nejsou dostatečně vyvinuté. Zatímco ještě před pár měsíci předpovídali zemědělci průměrné výnosy řepky kolem 3,25 tuny z hektaru, nyní očekávají kolem 2,8 tuny nebo i méně. „Dalším problémem je vyšší tlak ze strany škůdců, jako nyní třeba rostoucí populace blýskáčka řepkového, proti kterému je vzhledem k omezenému množství účinných látek na ochranu a ošetřování rostlin obtížné efektivně zakročit,“ doplnila.
Počasí se odrazí i na pšenici
Zemědělský svaz už má zprávy také o poškození suchem u obilovin. „Nejlepších výsledků dosahují oblasti, které v minulosti byly více chráněny před suchem, tedy například oblasti s přirozeně vyšší hladinou podzemní vody a vyšším množstvím srážek. Naopak v oblastech, které trpí častějšími výpadky srážek a suchem, jako jsou některé regiony jižní Moravy, je situace horší a zemědělci zde čelí větším výzvám,“ říká předseda svazu Martin Pýcha.
Zemědělství se zhroutí jako domeček z karet, odmítají farmáři spojení dotací |
Počasí se podle něj odrazí i ve výnosech nejpěstovanějších obilovin, jako je ozimá pšenice. „Očekáváme, že výnosy u pšenice a dalších základních obilovin mohou být o 10 až 15 procent nižší než v předchozích letech,“ uvedl. Ani horší české výsledky ale nebudou mít dopad do cen pečiva, kde se čím dál více promítají ceny lidské práce a energií. Navíc Česko je dlouhodobě vývozcem obilovin, spotřeba činí zhruba pět milionů tun ročně, produkce bývá mezi sedmi a osmi miliony tun.
Problémy se suchem budou v následujících letech nejspíš čím dál častější. Letos se podle Pánkové nejintenzivněji projevuje na Vysočině, na střední Moravě a ve Zlínském kraji, i když deště z posledních dnů částečně přispěly ke zlepšení situace.
„Nedostatek vody v půdě je pro zemědělce stále větším problémem, protože kvůli mírnějšímu průběhu zim chybí na horách a v podhůřích sníh, který dříve naplňoval řeky, vodní nádrže a podzemní zdroje a vytvářel tak rezervy. Místo toho zde máme nepravidelné nárazové přívalové deště, kdy větší objem vody pouze steče po povrchu, ale do hlubších vrstev půdy se nedostane,“ uzavřela.
