Tradičně nejdražší bývají v červnu, kdy se až v jeho druhé polovině začínají v řetězcích objevovat české nové brambory. Ty mají vyšší pěstební náklady například kvůli krytí porostů netkanou textilií, jejich výnosy jsou také proti pozdním bramborám poloviční.
Prodloužený víkend přinese méně slunce a více deště, hrozí i přízemní mrazíky |
Letos ale bude kvůli počasí sklizeň raných brambor opožděná, na pulty řetězců se dostanou až v červenci, dodal předseda svazu, tedy zhruba o 14 dní později než v běžných letech. Následně pak obvykle cena brambor klesá až na svá minima na podzim, kdy je tuzemská sklizeň. Jak se ale budou hýbat ceny letos, nechtěl předseda odhadovat, záležet podle něj bude na sklizních v dalších evropských státech.
Na evropském trhu podle něj není v současnosti přebytek brambor, což se odráží i v dovozech těchto hlíz do ČR. Zatímco loni se v prvních měsících roku do ČR vozilo kolem 20 000 tun měsíčně, letos je to o čtvrtinu méně.
Současné počasí, kdy meteorologové varují před ranními mrazíky, může ale část úrody zničit, zvlášť pokud si ji pěstitelé neochrání textilem.
V dotacích je pro pěstitele brambor až 115 milionů
Pěstitelé aktuálně také řeší národní dotace, podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly mohou letos získat až 35 milionů korun z národních zdrojů a 80 milionů korun z evropských programů, řekl na prvním českém kongresu o bramborách, který v pražské Libni organizoval velkoobchod makro ČR.
Například program Q CZ, ve kterém pěstitelé mohli získat až 50 milionů korun, se ale letos snížil na 20 milionů korun. Zemědělci se tak obávají dalšího úbytku pěstebních ploch. Ten je ale dlouhodobě daný snižováním české spotřeby brambor, která sice v roce 2021 vyskočila o pět kilogramů na 70,1 kilogramu na osobu, proti minulému století je ale na polovičních hodnotách.
To je dané i tím, že tehdy se mnoho jiných příloh k pokrmům kromě chleba nejedlo, nebyla tak častá rýže ani těstoviny. Ale podle bramborářů je to také tím, že pěstování je rizikové, na jeden hektar vynaloží až 100 000 korun, pěstitelé obilí jsou nákladově na třetinových hodnotách. Pokud se pak něco pokazí, můžou celou úrodu vyhodit.
Brambory jsou před zpracováním plné minerálů a živin. To, že se zvyšuje spotřeba, ale neznamená, že lidé jedí zdravěji. „Klesá spotřeba syrových brambor, naopak stoupá spotřeba výrobků z brambor, jako jsou chipsy, hranolky nebo kaše. Což z hlediska výživového není úplně nejvýhodnější,“ řekla potravinářská expertka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Nejlepší je podle ní jíst brambory vařené, při jejich smažení se zvyšuje obsah nevhodných výživových látek i kvůli rozkladu tuků, na kterém se brambory připravují.
České hranolky?
Naprostá většina předsmažených hranolek se pak do ČR dováží ze zahraničí, takže podle producentů je i vyšší zátěž prostředí. Podle něj ale nemají české firmy stamiliony na postavení vlastní fabriky na hranolky. Nyní se ale producenti snaží přijít s českými hranolkami, které na kongresu představil místopředseda svazu Vlastimil Rasocha. Společně s obchodníky vybrali odrůdu Agria, která je vhodná pro domácí pommes frites. „Ty se dělají silnější a je u nich důležitější chuť samotných brambor,“ doplnil.
Běžné tenké hranolky podle něj chutnají hlavně podle použitého oleje. V současnosti se už začaly tyto brambory prodávat, doufá, že budou mít nakonec úspěch a v českém gastronomickém prostředí se usadí podobně jako to v minulosti zvládly malé brambory konzumované častou se šlupkou – grenaille.
