Jednou z možností, jak motivovat lidi k pořizování dřevostaveb, je podle dokumentu jednak vytvoření pravidel pro vícepatrové dřevostavby do výšky 22,5 metru a jednak daňové zvýhodnění.
„O tom, zda by bylo reálné dřevostavby daňově zvýhodnit, jednám s ministerstvem financí. Diskutujeme o tom, jestli by bylo možné snížit koeficient daně z nemovitosti, a to za předpokladu, že by v ní bylo použito určité procento dřeva jako stavebního materiálu,“ řekl MF DNES ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Počítá s tím, že snížení daně z nemovitostí by mělo dopad na rozpočty měst a obcí. „Na druhé straně se domnívám, že je naším společným zájmem, aby se dřevo více využívalo,“ vysvětlil.
Nahradit cihlu fošnou. Stavaři hledají cestu, jak stavět vyšší dřevostavby![]() |
Zároveň dodal, že on sám si dokáže představit i větší zvýhodnění, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty. „To však za současných okolností není realizovatelné. Přece jenom se pohybujeme v rámci určitých rozpočtových možností. Zároveň jsme si vytkli jasný cíl eliminovat co nejvíce daňové výjimky,“ doplnil.
Zavádění nových výjimek by podle Výborného šlo proti snaze současného kabinetu. Chce proto více pracovat na změnách u daně z nemovitosti. Další možností je zvýhodnění dřeva při veřejných zakázkách, kde by měly mít obnovitelné materiály do budoucna podíl minimálně 20 procent. Dřevo ovšem bude pouze jedním z těchto materiálů. Zatím se předpokládá, že tento postup zavede ministerstvo jako příklad dobré praxe.
Český rekord je 16 procent
V Evropě je mnoho států, které využívají dřevo jako stavební materiál více. Vynikají v tom zejména severské země, takže třeba ve Švédsku jsou dřevostavby zastoupeny podle vládního materiálu až z 90 procent. V sousedním Rakousku tvoří dřevostavby 33 procent nových domů, ve Švýcarsku a Německu se pohybují kolem 20 procent.
„Z hlediska rozsahu emisí skleníkových plynů při výrobě cementu je nezbytné dále podporovat výstavbu dřevostaveb, které budou odpovídat pasivnímu standardu budov,“ uvádí tuzemská Surovinová politika pro dřevo. V Česku v posledních letech podíl dřevostaveb stoupal. Zatímco na začátku tisíciletí činil zhruba 1,5 procenta, před koronavirovou pandemií dosáhl rekordních 16,1 procenta a poté klesl.
Možností, jak spotřebu dřeva podpořit, je podle materiálu spousta. Mohlo by to jít i díky vytvoření marketingového fondu. Je ale potřeba říci, že podobné myšlenky se cyklicky objevují už dlouhá léta. Založení zmíněného fondu třeba navrhovala v roce 2017 skupina poslanců v čele s tehdejším ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (také KDU-ČSL) či Jaroslavem Faltýnkem (ANO), nakonec se však nápad do legislativy nepromítl.
Účinné skladiště uhlíku
A proč vlastně chce stát dřevo více využívat? Při růstu stromů se do dřevnaté části ukládá atmosférický uhlík, jeden metr krychlový surového dřeva obsahuje až 250 kilogramů uhlíku, což znamená zhruba 920 kg oxidu uhličitého. Smysl proto mají hlavně dřevařské výrobky, které mají dlouhou životnost a jejichž spálením se uhlík znovu brzy do ovzduší neuvolní. Pokud by se navíc v tuzemsku více využívalo dřevo v rámci dřevařského průmyslu, nemuselo by se ze zahraničí dovážet tolik štěpky nebo třísek, ze kterých se následně znovu dělají třeba OSB desky.
Finská dřevostavba na jižní Moravě byla láskou na první pohled![]() |
Stát chce také více podporovat recyklaci nábytku, aby se nevhodné kusy jenom nevyhazovaly. Vláda zároveň podporuje udržitelné obhospodařování lesů. Plánuje snižovat zákonné povinnosti vlastníků, přičemž ministerstvo zemědělství už předložilo novelu lesního zákona, kde by se mnoho povinností mělo nově řešit spíše motivačně díky dotacím. Ochranářské organizace se ale děsí, co se stane, pokud peníze na dotační tituly dojdou.
31. října 2023 |