„Naším cílem je na základě odborné debaty nastavit dlouhodobě stabilní a jasná pravidla pro řešení kalamitního přemnožení hraboše nejen letos, ale i v dalších letech,“ informoval úřad. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal zpravodajskému portálu iDNES.cz řekl, že by letos aplikace jedu rozhozem už stejně neměla smysl, obilí dorůstá a před prázdninami se bude už sklízet, úrodu by tak aktuální trávení hrabošů nezachránilo. Navíc kalamita podle posledních údajů Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) ustupuje.
Pod kalamitním prahem
Počty hrabošů se měří podle takzvaných aktivních východů z nor na hektar, tedy počítají se obývané chodbičky. „Z celorepublikového průměru 382 aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) v březnu klesly hodnoty v dubnu na 246 AVN/ha. Celorepublikový průměr je tak pod kalamitním prahem – aktuálně se však stále pohybuje na 4,9násobku aktuálního prahu škodlivosti,“ informoval ústav. Stále tedy riziko ohrožení porostů trvá.
Většina hlodavců odolává jedu v nástrahách. Může přijít supermyš, varuje odborník |
Doležal se domnívá, že by se mohl vytvořit systém, podle kterého by se mohlo při překročení některých hodnot rozhodit chemikálie přímo na pole (aktuálně se můžou dávat pouze do nor) už v únoru. „Tedy v době, kdy nejsou zpátky stěhovaví ptáci, kteří se třeba vracejí z Afriky, jako například čápi,“ popisuje. Díky tomu by se pak počty hrabošů snížily včas s menším rizikem otrav necílových organismů.
Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého to takto jednoduše ale nepůjde. Aplikace jedu se může brát pouze jako mimořádné opatření, kdy jiné ochranné metody dosáhly svých limitů. „Především je potřeba brát ohled na necílové druhy a maximálně eliminovat případné negativní dopady. Nastavení dlouhodobých pravidel pro řešení kalamitního přemnožení hraboše je problematické, konkrétní situace se často významně mění, proto nemůže být výčtem pevně stanovených úkonů. Stav populací hraboše je dynamický proces, ke kterému je potřeba přistupovat individuálně a s maximálním zacílením vhodných opatření,“ dodal.
Za nás to není akceptovatelné, z principu to prostě není dobře.
Václav Zámečníkornitolog
S možností rozhozu v únoru by ale ani tak nesouhlasili ornitologové. Podle Václava Zámečníka z České společnosti ornitologické je v krajině spousta stálých dravců, kteří by mohli být jedem ohroženi, jako například luňák červený, káně severské nebo poštolky. „Za nás to není akceptovatelné, z principu to prostě není dobře,“ říká.
Ornitologové chtějí nyní dokončit metodiku podpory dravců a sov pro zemědělce, aby jim pomohli s jejich lákáním právě třeba na pozemky, kde jsou hraboši přemnoženi. Aktuálně je povolené dávat ve zvýšené dávce jed do nor, pokud k tomu přikročí, musí o tom informovat ÚKZÚZ. Zájem o tento postup však prakticky není, ÚKZÚZ dostal hlášení jen od 14 podniků.
Jen za sucha a bezvětří
Jed na hlodavce se kdysi běžně používal, větší ohlas mělo ale až znovupovolení rozhozu jedu kolem roku 2019 za ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ekologové následně upozorňovali na nálezy 80 uhynulých zajíců a několika bažantů.
Farmáři na Hané zažívají invazi hrabošů. Chtějí víc trávit, ochránci jsou ale proti |
Podle mluvčí ÚKZÚZ Petry Hrabčákové ale nešlo o místa, kde by byl tehdy rozhoz povolen. „V lokalitách, o nichž se mluvilo, nebyly v době údajných úhynů aplikace fosfidu zinku na povrch půdy ohlášeny ani povoleny. Spojování jakýchkoli úhynů se správně a legálně prováděnými aplikacemi na povrch půdy proto není odůvodněné,“ vysvětlila. Při povolení rozhozu jedu se totiž musí dodržovat spousta nařízení. Nesmí se aplikovat v silném větru a jen za suchého počasí, ne před deštěm. Nemá se dávat na led a sníh nebo na plochy bez porostu. Dále se musí uhynulí hraboši každé jednou denně 48 hodin po aplikaci z pozemků odstraňovat.
