„Řada pěstitelů i přes zvýšené náklady počítá s běžnými aplikačními dávkami a doufají ve vyšší cenu z příští sklizně. Část zemědělců plánuje nižší dávky s ohledem na vyšší obsah živin v půdě z minulých let, především z organických hnojiv. Problém zřejmě nastane u zemědělců bez živočišné výroby, kde se tyto zásoby nepodařilo vytvořit. Pokud nedoplní potřebné množství živin, může dojít k poklesu výnosů až o 30 až 40 procent,“ sdělil mluvčí.
O tom, že zemědělci přemýšlí o snížených dávkách hnojiv, ví také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Snížením spotřeby minerálních hnojiv přispějeme s předstihem k plnění cílů vyplývajících z Evropské zelené dohody. Méně pozitivní zprávou ale je, že hrozí nižší výnosy plodin, nižší produkce a zároveň vyšší ceny,“ dodal. Podle něj zatím kvůli nedostatku hnojiv nemění zemědělci osevní postupy, nevidí ale kvůli rostoucím cenám zemnímu plynu konec zdražování. Dražší zemědělská produkce bude pak do budoucna znamenat i zvýšení cen potravin pro obyvatele. Situaci pak nejspíš ještě zhorší aktuální dění na Ukrajině, ceny plynu nejspíš ještě porostou.
Podle společnosti AgData, jež zemědělcům nabízí on-line systémy, které pomocí půdních senzorů, sledování strojů či satelitního snímkování jim pomáhají snižovat náklady, jde o začarovaný zdražovací kruh. Zemědělci, kteří budou hnojit letos stejně jako loni, můžou počítat s prodražením nákladů o stovky tisíc korun.
„Pro farmu o rozloze 1000 hektarů s obvyklým zaměřením – tedy pěstující obilí, popřípadě brambory nebo cukrovku – může znamenat zdražení o stovky tisíc korun. U těch největších farem o několika tisíci hektarů se pak bavíme přímo o milionech, které musí zemědělci vydat za hnojiva navíc,“ popsali zástupci firmy. Zemědělci by podle ní měli místo plošného hnojení více reagovat na jednotlivé půdní profily a vlastností jednotlivých plodin, podle nich pak plánovat dávkování hnojiv.
Toto tzv. precizní zemědělství je jedním z hlavních témat i nového lidoveckého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly. „Kromě jiného jde o využívání dat ze senzorů a čidel v zemědělské půdě či meteorologických údajů v on-line systémech, které následně dávkují správné množství hnojiv či pesticidů,“ vysvětlil již dříve ministr. Doufá, že se tak omezí spotřeba přípravků na ochranu rostlin a právě hnojiv.
Podle údajů Českého statistického úřadu použili zemědělci v hospodářském roce 2019/2020 zhruba 360 tisíc tun minerálních hnojiv, meziročně o zhruba 1,3 procenta méně. Z toho nejčastěji šlo o dusíkaté látky. Na jeden hektar obhospodařované zemědělské půdy tak bylo využito 134,1 kilogramu živin.
