Nové metody jsou potřeba i podle českého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly. „V důsledku klimatické změny nejspíš dojde k ohrožení produkce pšenice, která je obilninou světového významu – a to v hlavních produkčních oblastech,“ vysvětlil. Využití moderních postupů jako jsou drony, senzory nebo meteorologická čidla sice podle něj může zemědělcům ušetřit část hnojiv a pesticidů, nové hybridy rostlin ale pomůžou i bez drahých technologií.
Podle Nekuly je třeba plodiny ochránit před mrazy, což je například problém ve střední Evropě, ale také před suchem, které ohrožuje úrodu zejména v Evropě jižní.
Eurokomisař zdůraznil, že nepůjde o povolování geneticky modifikovaných potravin či rostlin, tedy o vkládání cizích genomů do hostitele. Tzv. molekulární nůžky CRISPR-Cas9 patří k významným objevům posledních dekád. Vědci mohou díky nim s velkou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin i mikroorganismů.
Traktory vyjely na protest po celé zemi. Zemědělci kritizovali zelenou politiku EU |
Američanka Jennifer Doudnaová a Francouzka Emmanuelle Charpentierová za jejich vývoj předloni získaly Nobelovu cenu za chemii. Technologie je velkou nadějí také pro léčbu rakoviny i dědičných chorob u lidí. Metodou se aktivují jednotlivé geny, například u chmelu je známá úprava genu ovlivňující jeho barvu.
Nekulovy se nelíbí používání geneticky modifikovaných plodin, podle něj byly historicky oprávněně kritizovány. „Nechceme jít touto cestou, jsme proti GM organismům. Bavme se ale o genomických metodách a jejich použití,“ dodal.
Lidovec Nekula sice o GM organismech mluví negativně, oficiální linie českého ministerstva je ale hodnotí naopak pozitivně. „Robustnost a přísnost celého systému vytváří z GM potravin ty nejprověřenější potraviny na trhu. Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy,“ píše se na webu ministerstva.
Ministři diskutovali o zvýšení kapacity koridorů solidarity
Dalším tématem ministrů bylo zvýšení kapacit pro vývoz obilí z Ukrajiny do skrze evropské státy mimo EU, kam nyní není možné kvůli ruské agresi přímo komoditu vyvézt. V současnosti se už vyvezlo kolem 4,5 milionu tun obilovin, podle eurokomisaře potřebuje Ukrajina vyvézt alespoň pět milionů tun. Většina putuje po pevnině přes Polsko nebo přes Rumunsko, zbytek pak lodní přepravou skrze Černé moře.
Prolomený kód života. Český vědec o genetických nůžkách a největším tajemství |
Diskuse se podle eurokomisaře ale točila také ohledně pomoci zemědělcům s drahými hnojivy, které už na jaře zvýšily své ceny o 300 procent. Jednou z variant je podle něj využití plánovaných daní od energetických firem a přesměrování peněz k producentům hnojiv, kteří poté své produkty zlevnili.