Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) účelové rozdělení nyní bere jako důvod pro nepřidělení dotace ve vyšší míře, než by získal nerozdělený podnik, sdělili zástupci fondu.
To je poměrně velký rozdíl, protože za dotační podvod by hrozilo až dvouleté vězení. Bývalý ministr Nekula si ale stojí za svým. „Pokud někdo účelově rozděluje farmy nebo zemědělské podniky jenom proto, aby získal více dotací, tak je to nejen nečetné a nesportovní, ale mělo by se to posuzovat jako dotační podvod,“ napsal v SMS.
Místo debaty o budoucnosti zemědělství se politici přeli o jedinou dotaci |
Také se ukázalo, že nedošlo k nějakému rozdělování podniků ve velkém, jak se obávaly některé oborové svazy, problémů našel SZIF několik desítek, proti jeho rozhodnutí se pak odvolalo zhruba 50 firem.
Peníze jen na první hektary
Dotace je dlouhodobě trnem v oku části zemědělské veřejnosti zastupující střední a větší podniky. Přerozděluje se v ní 23 procent přímých plateb, což znamená třeba pro letošní rok 4,8 miliardy korun.
Peníze získávají farmy na každý z nahlášených prvních 150 hektarů. Letos na každý hektar v této dotaci získá zhruba 3 600 korun. Kdo by si tedy například rozdělil svou 450 hektarovou farmu na tři malé, získal by trojnásobné množství peněz, tedy zhruba o milion korun více. To se ale podle fondu právě nesmí, šlo by podle něj o obcházení podmínek.
Předem tedy nelze obecně uvést, jaké vazby, doba jejich trvání a další skutečnosti jsou z podpor vyloučeny.
Metodika Státního zemědělského intervenčního fondu
Žádné jasné pravidlo, zda jde o účelovost, ale fond nemá. „Důsledkem takového účelového obcházení může být skutečnost, že žádající subjekt by měl nárok na dotace, na které by jinak nárok neměl. Každá taková situace bude posuzována individuálně. Předem tedy nelze obecně uvést, jaké vazby, doba jejich trvání a další skutečnosti jsou z podpor vyloučeny,“ píše se v dotačním manuálu pro letošní rok.
Ministerstvo zemědělství pak uvedlo, že se každý případ musí rozhodovat podle konkrétní situace a že nakonec stejně rozhodne soud, k čemuž podle informací MF DNES ze strany některých farmářů, kteří dotaci nedostali, dojde.
Rozdělení v rámci rodiny
Zatím ministerstvo řešilo 46 odvolání proti rozhodnutí, ve 36 z nich už rozhodlo. „Ke konkrétním správním řízením se nevyjadřujeme,“ dodal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Mezi zemědělskou komunitou ale minimálně jeden známý případ existuje. Šlo o rozdělení farmy místopředsedy Asociace soukromého zemědělství Jana Štefla. „Část platby mi nevyplatili. Předával jsem firmu mladým, něco přejímal synovec a syn a museli jsme udělat přesun hektarů,“ popisuje situaci Štefl.
Éra pesticidů končí. Slibované techniky místo nich zatím nejsou povolené |
Podle něj mu stát nevyplatil peníze na zhruba 50 hektarů, proti rozhodnutí se odvolal. Podle něj totiž rozdělením farmy přišel o jiné dotace, například o peníze na znevýhodněné oblasti. Účelovost by se podle něj neměla řešit u rodiny, pokud se jim skutečně předává majetek a jde tak o generační obměnu. „Když se ale rozdělí podnik na deset malých, tak je třeba zjišťovat majetkovou propojenost,“ dodal.
Podle předsedy asociace Jaroslava Šebka by v případě rozdělení farem stát neměl zemědělce okamžitě považovat za podezřelé. Důvodem může být velké množství životních situací, nejenom snaha o získání více peněz na dotacích.
