Česká republika ale měla již v té době výjimku pro letošní rok schválenou, dopady soudního rozhodnutí tak přijdou až v příštím roce. Rozhodnutí se ale týká například pěstitelů ve Francii, kde již klesly pěstební plochy na nejnižší hodnoty za posledních 14 let, informuje agentura Reuters.
V EU stála tuna cukru od výrobce v červenci podle dat Evropské komise (EK) necelých 20 tisíc korun. Meziročně jde o zvýšení o 73 procent. Snížení produkce cukrovky může zvednout její ceny a potažmo cukru na nové rekordy. Začínají se tak střetávat dopady evropské zelené politiky a snahy snížit potravinovou inflaci.
Zemědělci se pro změnu plodin rozhodli poté, co v lednu Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že se na používání neonikotinoidů, které se využívají proti hmyzu, nesmí vztahovat výjimky ve členských státech. Sloučeniny na jednu stranu chrání třeba řepu proti chorobám jako je mozaikový virus, ale na druhou stranu jsou jedovaté pro včely a další opylovače, kteří jsou potřební pro produkci potravin.
„V naší oblasti jsme se plochy cukrovky snížily o 15 procent,“ řekl Reuters Alexandre Pele, který má 240hektarovou farmu ve střední Francii. Sám měl problémy s dodržením závazků vůči cukrovaru, protože mu úroda bez insekticidu klesla.
EU je světovým třetím největším producentem cukru a výpadky v jeho výrobě můžou zvýšit globální ceny. „Dostali jsme se do nových trendů ve výrobě cukru, nízké ceny jsou pryč. Světové zásoby jsou nízké, poptávka roste a nabídka je zranitelná po celém světě, protože se mění klima. Rozšiřování ploch je tak náročné všude, nejenom v Evropě,“ popsal analytik jednoho z největších světových cukrových obchodníků.
Důvody pro zákaz neonikotinoidů jsou ale jasné, poškozování opylovačů je podle agentury neoddiskutovatelné. V současnosti je ohrožená vyhynutím desetina včelích a motýlích druhů.
Česko pocítí dopady až příští rok
V Česku je zatím situace ohledně ploch cukrovky stabilní, farmáři ji zasadili na zhruba 60 tisících hektarech. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha ale očekává, že dopady přijdou i do tuzemska. Výpadky úrody po napadení řepy virovou žloutenkou, kterou přenášejí mšice, dosáhly podle něj i 70 procent. „To je pak ekonomicky neudržitelné a nikdo si nemůže dovolit dlouhodobě pěstovat plodinu, na které bude prodělávat. To s sebou přinese tlak na růst ceny cukru a tím i na růst dovozů cukru ze třetích zemí, především latinské Ameriky, kde cukr dělají z cukrové třtiny a kácejí kvůli tomu mj. i deštné pralesy,“ připomíná.
Momentálně podle něj platí kvóty a cla na dovozy, což se může ale v brzké době změnit. „Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slibovala uzavření dohody s Mercosurem do konce letošního roku, takže by ty dovozy mohly růst již v příštím roce. To by pak cenu zase snížilo,“ podotýká. Na druhou stranu, pokud by nedošlo k ratifikaci dohod, například ve Francii, tak by ceny cukru mohly znovu růst a pro zemědělce by i přes riziko znehodnocení velké části úrody mohlo být pěstování finančně zajímavé.
„Ale těžko se k cukrové řepě bude někdo vracet, spíše budou zvyšovat plochy ti, kteří u pěstování cukrovky zůstanou. Toto je ale těžké odhadovat. Každopádně tlak na růst ceny nejenom cukru kvůli zákazům přípravků na ochranu rostlin, bude u všech komodit,“ doplňuje Pýcha.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se dopady soudního rozhodnutí projeví v ČR už v příštím roce. „Současně zákaz osiv mořených neonikotinoidy může potenciálně přispět k vyšší environmentální zátěži produkce. Alternativou jsou přípravky na ochranu rostlin, které je třeba aplikovat několikrát a plošně a jsou potenciálně nebezpečnější pro cílové organismy včetně včel, které měl původně zákaz neonikotinoidů chránit. Zároveň má dojít ke zpřísnění pravidel erozní ochrany, což v oblastech, které budou pod tento přísnější režim spadat, znamená další náklady pro pěstitele,“ obává se.
Cukr v Česku zdražil skoro o sto procent, nejvíc v EU, říkají statistiky |
EK očekává zvýšení dovozů cukru o zhruba 60 procent už letos. Její státy potřebují dovést zhruba 15 procent své spotřeby. Neonikotinoidy byly zakázané u řepy a dalších rostlin už v roce 2018, ale poté, co viry v roce 2020 zničily část úrody ve Francii a Velké Británii, dostaly členské státy možnost schvalovat výjimky z jejich zákazu.
Podle komise se nyní pěstebních ploch sníží o tři procenta proti pětiletému průměru. Od roku 2018 ale už její rozloha klesla o 17 procent. Francouzský farmář Pele prohlásil, že nesnížil své plochy, protože už investoval do jejich přípravy a do výsadby, ale že se výnos z jednoho z jeho polí snížil letos o 45 procent.
