Nejvíc jim však vadí, že v Evropě se stále zpřísňují požadavky na chov i pěstování, zatímco v jižní Americe se podobné věci příliš neřeší, řekl na čtvrteční tiskové konferenci ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
Co všechno musí splňovat evropský chovatel a americký ne?
|
Dohoda může být podepsána ve čtvrtek nebo v pátek, pokud se nedohodne blokační menšina, ve které by mohla být Francie, Polsko a Irsko.
Potom budou muset ratifikovat dohodu národní parlamenty všech evropských států. „Zákulisní informace říkají, že Evropská komise si pohrává s myšlenkou, že má v kompetenci ekonomické dohody a nikoliv politické. Je tam tedy je možný scénář, že by se dohoda rozdělila na dvě – ekonomickou by podepsala komise a jenom ta politická by byla předmětem ratifikace v národních parlamentech,“ dodal mluvčí Zemědělského svazu ČR Michal Procházka.
Podle místopředsedy svazu Jaroslava Vaňouse by byl podpis dohody dalším krokem k utlumení zemědělství a potravinářství v EU s vizí toho, že se dají potraviny dovézt, právě třeba z jižní Ameriky.
Tamní podniky budou muset sice procházet certifikací, podle Maláta se ale nedá příliš věřit tamním kontrolám, podmínky zvířat na farmách se pak podle něj také kontrolovat nebudou. „Dohoda ve své současné podobě ignoruje rozdíly v produkčních standardech mezi EU a zeměmi Mercosur. Vystavuje spotřebitele zdravotním rizikům a naše zemědělce nespravedlivé konkurenci. Zatímco evropští farmáři musí dodržovat přísné environmentální, sociální a potravinové normy, produkce v zemích Mercosur těmto standardům často neodpovídá,“ dodal Vaňous.
Zatímco zemědělcům se dohoda nelíbí, pro velkou část průmyslu jde o velmi důležitou možnost, jak si rozšířit odbytiště. Recipročně totiž padne také většina kvót ze strany jižní Ameriky.
Podle zemědělců budou tvořit dovozy jenom zhruba procento trhu, i tak ale bude dopad na ceny citelný. Jako příklad dávají přebytky mléka z Nového Zélandu, které se exportují do Asie a přesto mají dopady na ceny v EU, i když jde jenom o tři procenta světové produkce.
Levné potraviny budou mít větší dopad v ČR
Zároveň Malát dodává, že na české zemědělce bude mít možná dohoda zřejmě větší dopady než na jiné evropské státy, kde je silnější spotřebitelský nacionalismus a tím i větší ochrana vlastního trhu s důrazem na nákup domácích potravin. V Česku se stále více hledí na cenu, než na původ potraviny.
Podle dopadové studie, kterou pro ministerstvo průmyslu vypracovali odborníci z Technické univerzity v Liberci, by měl hrubý domácí produkt vyrůst o 0,24 procenta ročně po skončení všech přechodných období. Čeští vývozci by měli uspořit ročně až 2,2 miliardy korun na clech, na netarifních překážkách pak 7,7 miliardy korun ročně.
Očekává se, že se zvýší vývoz ve strojírenství, elektrotechnice, v textilním a automobilovém průmyslu. „Nicméně pravděpodobně se mírně zhorší již nyní záporná bilance obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty, farmaceutiky a produkty hutního a těžebního průmyslu,“ dodává dokument.
Konec cukrové řepy do dvou let? Nové zákazy pesticidů straší české pěstitele |
Stanovisko české vlády je k dohodě je dlouhodobě kladné, stejně jako ministerstva zemědělství. Sám ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale říká, že je proti dohodě.
Potravinářská komora má pak k dohodě neutrální stanovisko. „Na jedné straně podporujeme mezinárodní obchod, zároveň ale prosazujeme, aby se na dovozové výrobky vztahovaly stejné požadavky jako na unijní produkci,“ popsal mluvčí komory Marek Zemánek. Problémem pak podle něj jsou i tzv. plovoucí jatka. „Tam se zvířata porážejí na zaoceánských lodích. To je naprosto v rozporu s evropskými představami o životní pohodě zvířat,“ uzavřel.
