Nyní se obávají, že budou muset v příštím roce snižovat stavy ze současných 1 100 dojnic, nebudou je totiž mít napřesrok čím krmit. Předseda družstva Jiří Schamberger hovoří o zmařených státem podporovaných investicích, agronom družstva Pavel Kupilík pak o tom, že ač se sebevíc snaží, nedokáže dostatek krmiv v příštím roce zaručit.
Proč? Kvůli novému zařazení půdy do vyššího erozního ohrožení, které začne platit od příštího července. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého nepůjde o žádné velké novinky, změna je v tom, že se plochy mírně erozně ohrožené rozdělily na dvě kategorie s přísnějšími a méně přísnými opatřeními. „Adekvátně k tomu byl rozšířen seznam půdoochranných technologií, které mohou zemědělci využít pro splnění podmínek. Uvedená opatření mají za cíl omezení škod způsobených erozí, kdy v současném nastavení byly erozní události ve značné míře právě na plochách osetých kukuřicí,“ doplnil Bílý.
Jak mají vypadat zemědělství a venkov po roce 2030? Víc brambor i prasat |
Mezi zemědělskou veřejností se nyní šíří nervozita, skoro nikdo zatím přesně neví, jak se novinky jednotlivých pozemků dotknou. Tedy kromě toho, že agronomům naskočil na čele pot, když pozemky na webech státní správy zčervenaly (byly tedy zařazené do silného erozního ohrožení), nebo temně zoranžověly, spadly tedy do přísněji hodnocené vrstvy mírného erozního ohrožení, kde by se podmínky hospodaření měly také omezit.
Znění dvaatřiceti nových půdoochranných opatření, která můžou zemědělci jako preventivní nástroj proti erozi použít, zveřejnil na konci léta Výzkumný ústav monitoringu (dříve meliorací) a ochrany půdy (VÚMOP). I odborníci připouštějí, že je pro nervozitu zatím důvod, protože mezi zemědělskou veřejnost se zatím komplexní informace, ze kterých by si mohla odnést poznatky pro své vlastní pozemky, příliš nedostaly. Ministerstvo zemědělství ale uvádí, že akreditovaní poradci již proškolení jsou a informace by tak předávat měli. „Školení na nové nastavení erozní ohroženosti v těchto týdnech probíhá,“ doplnil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Času prý bylo dost
O co tedy konkrétně jde? Blíží se už odkládané propojení tzv. protierozní vyhlášky s tzv. standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), bez jehož dodržení krátí stát i základní dotace.
Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v Česku dlouhodobě ohroženo až šedesát procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. Přípustné ztráty půdy erozí se zpřísní ze současných sedmnáct tun na hektar na hlubokých a středně hlubokých půdách na devět tun na hektar, u mělkých půd se sníží možný smyv ze čtyř tun na hektar na polovinu.
Třídy erozního ohrožení se rozšíří ze tří na čtyři, což je podle státu velký krok směrem k zemědělcům, jedna ze tříd středního ohrožení měla dříve spadnout do vysokého ohrožení, kde by se třeba kukuřice pěstovat nesměla na plochách nad dva hektary vůbec, stejně jako brambory, čirok, slunečnice, řepa a sója. U „mírného ohrožení s vyšším rizikem“ pak u ploch nad dva hektary budou povinná právě půdoochranná opatření.
Bruselské nařízení o odlesňování ani nezačalo platit a už ukázalo vliv na ceny |
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že zemědělci měli dost času se na opatření připravit, protože se o nich mluví už dlouho. „Nové nastavení je již dostupné v LPIS (Land Parcel Identification System, portál pro identifikaci pozemků, pozn. red.) a zemědělci se na něj mohou připravovat. Implementace nových, resp. upravených půdoochranných technologií do LPIS probíhá, momentálně je možné v LPIS pracovat s novou půdoochrannou technologií osevní sled a vyhodnotit její efekt,“ doplnil Bílý.
„Bylo by dobré říct, že ze všech stran slyšíme, jak by bylo dobré podporovat živočišnou výrobu, aby bylo možné vracet půdě organickou hmotu. Akorát v souboru opatření chybí možnost tu organiku do půdy vracet, jak bychom si představovali,“ popisuje mrákovský agronom Kupilík.
Jsme si vědomi, že na začátku tohoto procesu bylo nekompetentní rozhodnutí bývalého ministra Nekuly, které se ministrovi Výbornému podařilo zmírnit pouze v dílčích parametrech
Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR
Pokud by plány státu v současné podobě prošly, bude to podle Kupilíka znamenat omezení krmiv zejména pro dojnice, v menším pak i pro bioplynové stanice. Nákup kukuřice z okolních hospodářství nebude podle něj prakticky možný, se stejnými problémy se bude potýkat velká část farmářů. To se samozřejmě odrazí ve zvýšení nákladů na produkci mléka a výrobků z něj, kde už nyní například ceny másla atakují historické hranice.
Například Zemědělský svaz ČR neviní úplně současné vedení ministerstva. „Jsme si vědomi, že na začátku tohoto procesu bylo nekompetentní rozhodnutí bývalého ministra Nekuly, které se ministrovi Výbornému podařilo zmírnit pouze v dílčích parametrech,“ sdělil MF DNES předseda svazu Martin Pýcha.
Zemědělské organizace včetně Agrární komory ČR uvádějí, že je i v jejich zájmu chránit lépe půdu, v tomto případě však stát podle nich preventivní opatření přehnal. Podobného názoru je i prezident komory Jan Doležal. „Jako nejelegantnější řešení se stále jeví vyžadovat tzv. půdoochranné technologie pouze na plochách silně erozně ohrožených, na nichž je výskyt skutečné erozní události nejpravděpodobnější,“ říká.
Krávy údernice. Dojivost českého skotu stoupla za desetiletí o více než pětinu |
Naopak ekologické organizace v posledních letech bijí na poplach, že jsou nová opatření stále oddalována. Letos za první polovinu roku bylo hlášeno podle Hnutí Duha přes 260 erozních událostí, což je víc než v posledních letech za celý rok. Ostatně tyto organizace už dříve uvedly, že by se spojení protierozní vyhlášky s DZES mělo spustit už dříve, třeba v přechodném režimu, aby se „vychytaly mouchy“, ne ho dále odsouvat.
Ministr Výborný pak opakovaně uvádí, že stát vlastně nemá přehled o všech erozních událostech, protože je spousta podniků ani starostů nehlásí a prakticky tak není, jak je zjistit. Chystá proto nyní spolu se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ)nová opatření, aby statistiky byly více blízké realitě. „SPÚ na informovanosti starostů a veřejnosti o možnostech hlášení neustále pracuje a zdokonaluje ji,“ uzavřel mluvčí ministerstva Bílý.
