To se ale nestalo, samotný zákon umožňující instalace sice byl schválený ještě před pololetím, nutná vyhláška ale začala platit až od letošního ledna. A zatím se ještě pracuje na metodice, která by mohla pomoci stavebním úřadům s povolováním konstrukcí.
Podle odborníka Jiřího Bíma ze Solární asociace jsou ale nyní už připravené projekty o výkonu asi 250 MWp. Asociace pak tlačí ještě změnu legislativy, aby se panely mohly dávat i nad ornou půdu a trvalé travní porosty. Aktuálně je kromě vinic, chmelnic a sadů povoleno instalovat bez vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu ještě nad školky, plochy s kontejnerovými výpěstky nebo nad plochy s lanýži.
„Cíl 1 300 MWp je reálný, v současnosti ale poměrně vzdálený. V Česku je totiž zatím povolena výstavba agrovoltaik jen na absolutním minimu zemědělských ploch. Orná půda do zákona zatím zahrnuta není, byť je řada takto pěstovaných plodin pro agrovoltaiku ideální. Současné nastavení zákona tedy vnímáme spíše jako ochutnávku, kterou stát zemědělce možná trochu testuje,“ říká za Raylyst Michal Petřek.
Víno a panely. Synergie výroby energie a zemědělství funguje na Moravě |
Podle něj je zpoždění výstavby kromě legislativy dané také vysokými počátečními investicemi. A tedy i tím, že zatím se nevypsaly dotace.
„Majitelé zemědělské půdy nyní mohou o agrovoltaice uvažovat, díky schválené vyhlášce už je totiž jisté, že při výstavbě fotovoltaiky na zemědělské půdě nemusí přijít o dotační platbu na plochu zemědělské půdy,“ vysvětlil. Podle něj jsou totiž investice do solárů nad trvalými kulturami výrazně dražší než u běžných solárních elektráren. „Na stejné ploše mohou dosáhnout i dvojnásobku vstupní ceny, což je způsobeno především potřebou výrazně vyšších a často zvlášť uzpůsobených konstrukcí, speciální velikostí panelů i dalšími potřebami pro zachování zemědělské výroby,“ říká.
Podle Bíma by metodika mohla být hotová do dvou měsíců. Například by v ní mohlo být, že se u agrovoltaických systémů nemusí rozbory půdy dokládat vliv na půdu, což právě u těchto konstrukcí nedává příliš smysl. I podle něj bude záležet na tom, jak budou dotace, které ministerstvo slíbilo letos vypsat, velké a strukturované. Pokud by byly vyšší než na klasickou fotovoltaiku, tak investoři, kteří by šli normálně touto cestou, se nakonec můžou rozhodnout pro soláry nad sady.
Podle Bíma se stále lokálně řeší, že nemusí být kapacita v síti. Zná například 15hektarový projekt, kde se zjistilo, že kapacita nebude ještě dalších 10 let, obecně ale ČEPS má na obnovitelné zdroje vyčleněno dostatek kapacity.
Zemědělci řeší zneužívání
Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková doufá, že zemědělci budou primárně energii nakonec spotřebovávat sami. „V době vysokých cen energií mohou tyto projekty pomoci především v energeticky náročných oborech, jako je například ovocnářství či vinohradnictví. Mohou případně sloužit i k diverzifikaci příjmů zemědělců,“ popsala.
Ačkoliv by podle asociace bylo dobré v budoucnu dávat panely i nad ornou půdu, podle agrární komory by mohlo docházet ke zneužívání systému. Prezident komory Jan Doležal pak řekl, že teoreticky by tato změna tolik nevadila u špatných kategorií půdy nebo u pastvin, muselo by to ale být legislativně navázané na to, že provozovatel by byl aktivní zemědělec nebo jinak zabránit většímu skupování půdy jenom za účelem vytváření solárních parků nad zemí.
Nabídek na odkup farem máme spoustu, říká šéf fondu Verdi |
Podobně se na to dívá o předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Přejeme si, aby agrovoltaiku stavěli a provozovali zemědělci, nikoli energetické společnosti nebo developeři. K agrovoltaice na kvalitní zemědělské půdě jsme zdrženliví. Věříme, že zemědělská půda by neměla být zastavována ničím. Agrovoltaika by snad mohla být na pozemcích s nejméně kvalitní zemědělskou půdou,“ uzavřel.
Naopak Asociace soukromého zemědělství je pro rozšíření kultur, nad kterými by mohly panely být, ještě o zeleninu či některé speciální kultury.
