Problém je, jak samotný materiál přiznává, že jde pouze o částečný údaj z hlediska celkové uhlíkové stopy, do které se započítává i skladování nebo používaná hnojiva na vypěstování ovoce. Celkové výsledky tak mohou vyjít obecně odlišně. A navíc tento údaj odpovídá náročnější přepravě pomocí letadel a v rámci vnitrostátní přepravě dodávkami, nikoliv kamiony.
Při „šetrné“ přepravě, kdy studie porovnává vnitrozemský transport kamiony, je to „pouze“ o 18 tisíc tun ekvivalentů oxidu uhličitého více než u lokální produkce. Šlo by tak o 3,1násobek českých emisí – u náročné přepravy, kde se porovnává vnitrostátní doprava malými dodávkami, by šlo o 4,8násobek. V reálu jsou tak tyto emise někde mezi, přesné poměry dovozu pomocí lodní dopravy vs. letecké u mezikontinentální či kamionů vs. malé dodávky autoři studie nepoužili.
Národní podpory pro zemědělce vzrostou o dvě miliardy, rozhodla vláda |
U některých typů komodit je porovnání pouze ekologické stopy u dopravy logické, zejména u živočišné produkce, kde se maso zpracovává celý rok. U rostlinné výroby, která je naopak sezonní, je pak problematika ještě obtížnější, často se uvádí, že například každý stát má jiný energetický mix, tedy uhlíková stopa energeticky náročného chlazení a skladování je odlišná i podle tohoto hlediska.
Zemědělský svaz ČR podporuje tuzemské producenty, podle jeho předsedy Martina Pýchy je porovnávání uhlíkové stopy dopravy relevantní. „Pokud je uhlíková stopa dopravy dovozu pouhých čtyř potravin takto vysoká, výsledky těchto výpočtů vnímám jako velmi závažné. Uvědomme si, že do Česka každoročně dovážíme tisíce, možná i desetitisíce různých komodit, takže úspora CO2 by v tom případě šla do milionů,“ dodal Pýcha.
Studie pak při dovozech ze sousedních států pracovala s uhlíkovou stopou, jako kdyby se komodity vozily mezi hlavními městy, nikoliv z konkrétních lokalit. Data pro tento stupeň detailu podle Pýchy ale ani nejsou dostupná. Pýcha pak poznamenal, že u emisní stopy výroby sezónních potravin by pak ale měla platit reciprocita, tedy pokud se do ČR dováží například jablka z Nového Zélandu ve chvíli, kdy není sezona českých, měla by pak v jinou část roku chtít Austrálie dovoz jablek z Evropy.
Data o uhlíkové stopě budou povinná
Od příštího roku budou muset obchodní řetězce kótované na burze vydávat informace o uhlíkové stopě, kterou mají i její dodavatelé. Nejspíš tak bude daleko více dat o uhlíkové stopě jak zemědělců, tak zpracovatelů, ale i o dopravě. Povinnost nedopadne plošně na všechny zemědělce, ale jenom na ty, kteří dodávají do těchto řetězců.
Podle Pýchy ale stále chybí jednotná metodika, kterou by se zabezpečilo, že jednotlivé státy či dokonce podniky, budou počítat uhlíkovou stopu stejně. Pokud bude vykazování nakonec administrativně náročné, nakonec ho stejně podle Pýchy zaplatí zákazníci, protože zemědělci budou mít vyšší náklady.
S výpočtem uhlíkové stopy pomůže farmářům úřad, čas na přípravu se krátí |
Schodek agrárního zahraničního obchodu je v ČR dlouhodobě záporný, tedy dováží se více zboží, než vyváží. Loni činil schodek 38 miliard korun, letos svaz odhaduje 40 miliard korun nebo více. „Pozitivní vliv na saldo mají komodity jako obilí, nezahuštěné mléko a živá zvířata, což Českou republiku opět řadí mezi vývozce surovin, zatímco zpracované produkty ve velkém dovážíme, není to ekonomické, ani ekologické,“ říká předseda.
Podle něj by tak stát měl ve velkém podporovat zpracovatelský průmysl, například aby se vyplácelo porážet skot, který byl odchovaný v ekologickém zemědělství, na biojatkách, než v konvenčním režimu, jako se to děje často nyní.
