Odborník ze společnosti AgData Lukáš Musil říká, že jde o promarněnou příležitost. Agrární komora ČR vidí dotaci jako první krok, který „snad nějaká podpora pro precizní zemědělství časem doplní“.
Precizní zemědělství zahrnuje systémy, podle nichž dokážou moderní stroje mimo jiné přesně určit, kde více zalévat, v jaké lokalitě více přihnojovat nebo kde se rozmáhají choroby, takže je tam potřeba dodat do půdy více postřiků na ochranu rostlin. Do budoucna se často hovoří o propojení AI se stroji, které by díky tomu dávkovaly vodu, hnojiva či herbicidy podle zdravotního stavu až na úroveň jednotlivých rostlin.
V Česku roste počet zemědělců, kteří hospodaří alternativně. Motivují je dotace |
Bývalý ministr byl velkým propagátorem precizního zemědělství. Při tvorbě strategického plánu evropských dotací se tehdy státu podařilo „přiklepnout“ preciznímu zemědělství miliardu korun, která se měla rozdělit v následujících pěti letech. Program se však hned po zveřejnění podrobností dočkal kritiky. Počítal totiž s podporou variabilního hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem a vápníkem a s povinností uchovávat mapy, kde hnojiva skončila.
Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství na sklonku roku 2022 napsal Nekulovi otevřený dopis, v němž mu vytkl, že prakticky podporuje zaběhnuté technologie, přičemž peníze měly jít zhruba polovině podniků, ve kterých se již v té době používaly.
Před přerozdělováním peněz však ministerstvo dotaci zastavilo s tím, že její parametry ještě přehodnotí a posune o rok. A pak ještě o další. „Myslím, že ten program, jak byl vymyšlený, by stál strašné úsilí na straně kontroly,“ hodnotí zpětně Musil. Aplikační mapy by podle něj v jedné z variant měly jít přímo z postřikovačů, což by znamenalo velkoobjemové formáty, na což nemusí mít stát ani licence, ani kontrolní kapacity.
Za současného ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) se pak loni rozhodlo, že peníze půjdou v rámci takzvaných ekoplateb na udržitelné hospodaření s fosforem a dusíkem. Podle ministerstva se tak přešlo místo podpory principu precizního zemědělství přímo k podpoře jeho cíle. Tedy k lepšímu hospodaření s živinami na úrovni jednotlivých žadatelů. A povinnost precizního zemědělství padla.
První a nesmělý krok
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal snahu ministerstva o šetrné hospodaření vítá. „Aktuální dotační titul to ale příliš neřeší a týká se spíše povinností kolem evidence nakládání s hnojivy a dalšími přípravky na ochranu a ošetřování rostlin, což je zároveň v přímém rozporu s opakovaným slibem pana ministra na snižování byrokratické zátěže zemědělců. Byli bychom rádi, kdyby toto byl první krok a následně došlo i na podporu technologií precizního zemědělství, o kterých se mluvilo na začátku a které umožňují variabilní nakládání s hnojivy a přípravky na ochranu a ošetřování rostlin,“ uvedl Doležal.
Zemědělci podle něj začínají tyto technologie používat a nejedná se o levné záležitosti. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha nový titul rovněž uvítal. „Původní koncept dotačního titulu na podporu precizního zemědělství a smart farmingu vznikl z iniciativy svazu a byl zaměřen zejména na variabilní aplikaci hnojiv. Naším záměrem tehdy bylo, aby se následně nabalovaly další činnosti s daleko širším polem záběru podpory než pouze hospodaření s fosforem a dusíkem – jako například variabilní aplikace pesticidů, smart controlling a další,“ uvedl.
Investice do půdy se zhodnotí až o osm procent ročně, ukázala data |
„Předpokládáme, že současný dotační titul je prvním krokem k zavedení systémové podpory pro celou řadu aplikací precizního zemědělství, které dávají smysl pro realitu českého zemědělství,“ sdělil.
Stát v současnosti podporuje precizní zemědělství alespoň preferováním investic do chytrých strojů. Musil ale dlouhodobě kritizuje, že stát později nekontroluje, zda se na polích reálně používají, tedy zda to traktoristé umějí a jsou k tomu vedeni.
