Podle komory tak došlo k účelovému dělení podniků, aby dosáhly na tyto peníze několikrát. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dotaci přerozděluje, ale už dříve uvedl, že počty přibývajících farem kvůli této dotaci jsou marginální, s ohledem na celkový počet žadatelů o dotace, kterých je více než 30 tisíc.
„Podniky se začaly účelově dělit, aby na redistributivní platbu dosáhly i několikrát. Tato změna v rozdělení dotací zároveň poškodila podniky o velikosti přes 500 hektarů, které jsou základem produkčního zemědělství v Česku,“ uvedla komora s odkazem na studii Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. S informací komora přichází před ministerskou tiskovou konferencí, kde chce šéf úřadu Marek Výborný (KDU-ČSL) zhodnotit první rok nového dotačního nastavení. Jeho předchůdce Zdeněk Nekula dříve konstatoval, že se bude snažit podniky, které se účelově kvůli získání této dotace rozdělí, trestně-právně stíhat. Nebylo ale jasné, jak by toho chtěl dosáhnout.
Výborný odpoledne reagoval, že však nešlo o rozdělování větších podniků, ale že se malé spojovaly. Tomu podle něj odpovídá i údaj o poklesu farem o velikosti 10 až 20 hektarů o tři procenta a v kategorii do pěti hektarů pokles o 5,7 procenta. Aktuálně pak podle něj SZIF neproplatil 100 žádostí, kde má o účelovosti rozdělení pochybnosti, ale ten problém podle něj není velký.
Zemědělci by rádi dotace v eurech, na kurzových výkyvech přišli o miliardy |
„Zdravá struktura trhu by měla vypadat tak, že v ní mají své místo menší, střední i větší podniky různého výrobního zaměření i odlišných právních forem a nikdo z nich není jakkoliv diskriminován. Našimi členy jsou všechny tyto podniky a současnou zemědělskou politiku státu bohužel vnímá jako diskriminující prakticky každý,“ říká prezident komory Jan Doležal.
Podle něj studie dále ukazuje na propad příjmů zemědělských podnikatelů v předloňském roce vlivem kurzového rozdílu a snížením národních dotací. Na druhou strany podle něj vzrostly náklady a snížila se výkupní cena obilovin. „ V roce 2023 navíc nebyly vyplaceny zálohy přímých plateb a podpory jsou vypláceny později a v nižším celkovém objemu. Výsledkem je nejen prohlubující se ztrátovost sektoru, ale také závažné problémy s finančními toky podniků, které bez pomoci státu mohou skončit v úpadku,“ uzavřel.
Zisky zemědělců se propadají
Podnikatelský důchod v zemědělství, tedy obdoba zisku, se loni meziročně propadl o 45,2 procenta na 14 miliard korun. Proti původnímu odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) z konce loňského roku se tak propad prohloubil ještě o dvě miliardy korun.
Zemědělci loni vyrobili produkty za necelých 177 miliard korun, meziročně tak jejich hodnota klesla o 7,8 procenta. Rostlinná produkce činí více než polovinu jejich zdrojů.
„Meziroční snížení hodnoty rostlinné produkce o 16,8 procenta bylo ovlivněno zejména nízkou cenou úrody pšenice (-31,0 procenta), ječmene (-22,4 procenta) a řepky (-29,6 procenta). Naopak meziročně vyšší ceny všech hlavních komodit v živočišné výrobě měly za následek i vyšší hodnotu živočišné produkce (+6,9 procenta),“ uvedl v tiskové zprávě ČSÚ.
Ukládání uhlíku do půdy farmáře láká. Zkoušejí i sázení stromů na orné půdě |
Zemědělský svaz ČR dlouhodobě upozorňuje na to, že podnikatelský důchod není úplně totéž co čistý zisk v jiných odvětvích. Podle staršího vyjádření předsedy svazu Martina Pýchy je rozdíl hlavně v tom, že hospodařící fyzická osoba nevykazuje svou mzdu v nákladech, ale zahrnuje ji právě do důchodu, tedy do zisku. „To samozřejmě vykresluje obraz zemědělství v pozitivnějším světle, než je realita,“ uvedl.
Čistý zisk zemědělců se loni podle interního šetření svazu propadl o 60,5 procenta na 3 197 Kč na hektar. Celý obor tak podle něj vydělal 8,7 miliardy korun proti předloňským 22 miliardám.
