Podle mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Evy Češpivy chtějí auditoři další informace ohledně fungování zemědělského systému LPIS – zejména o postupech ověřování dispozičních práv k půdě, dále informace o kontrolách proti obcházení pravidel u agroenvironmentálních opatření.
Zástupce tiskového mluvčí ministerstva Marek Otava zdůraznil, že se jedná o úvodní fázi auditního řízení, kdy zatím EK vyjádřila své předběžné stanovisko a čeká se na vyjádření české strany, na což má čas do konce roku. Úřad však podle něj se zjištěním Komise zásadně nesouhlasí.
Bez dotací by všichni zemědělci byli ve ztrátě, spočítal svaz |
„Vzhledem k tomu, že se jedná o posouzení, které jde nad rámec evropských předpisů i dosavadní praxe uplatňované Komisí, bude její přístup rozporovat. V současné době se připravuje argumentace České republiky, na kterou naváže ještě několik fází auditního řízení a vyjasňování si stanovisek obou stran, než bude vydáno konečné rozhodnutí Evropské komise,“ doplnil. V půlce ledna by měl mít stát s Komisí zasedání, kde se budou argumenty a propočty hodnotit.
Mluvčí SZIF připomněla starší nálezy, které se povedlo nakonec zvrátit. „Například u auditu Evropské komise z roku 2020 byla v oznámení o předběžných zjištěních u původního zjištění navržena finanční korekce ve výši přibližně 13 milionů eur. Po doložení informací a vysvětlení bylo dosaženo uzavření auditu bez zjištění a bez finanční korekce,“ uvedla mluvčí. U dalšího auditu z roku 2023 chtěla Komise zpátky milion eur, nakonec ale po vysvětlení nedošlo k placení. Oba tyto případy jsou však řádově jinde než aktuální problém.
Nekontrolujme, co se neděje
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je pokuta přemrštěná, zkoumání mělo být nařízené kvůli tomu, zda na jeden pozemek nebere více uživatelů dotace. Obává se potom znovu zvýšení administrativní zátěže pro zemědělce na základě toho, co se ve skutečnosti ale neděje. „V reálu u nás nedochází k tomu, aby byly souběhy dvou uživatelů na stejných pozemcích. Teď budeme muset kontrolovat, aby se nedělo něco, co se ve skutečnosti ale vůbec neděje.
Precizní zemědělství je cesta, ale brzdí ho zkostnatělost a defenziva, míní expert |
Podobně bude muset nejspíš SZIF kontrolovat ne všechny, ale nějaké procento žadatelů, zda mají řádně doložený právní důvod užívání pozemku,“ sdělil. Podle něj tak Komise na jedné straně deklaruje úbytek byrokracie, druhou rukou ji ale volně přidává. „Je to podobné jako u odlesňování. Když majitel lesa vytáhne na zemědělský pozemek kládu, tak se SZIF ozve, že se na poli neděje zemědělská činnost, ale stejně se bude dokládat, že krávy nepocházejí z odlesněných ploch – i když sledujeme každý půdní blok,“ dodal.
Podle předsedy mohla Komise vidět chyby u výměn pozemků mezi zemědělci, případně u nedávného konce tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků. Pozemky, o které se do konce roku 2023 nikdo nepřihlásil, propadly státu. Stát tehdy získal 95 tisíc zemědělských pozemků, výměra půdy spravovaná Státním pozemkovým úřadem vzrostla o pětinu. Na těchto plochách, které často byly zanedbatelné velikosti, ale zemědělci hospodařili, podle Pýchy není jednoduché nyní se všemi podepsat smlouvy, stát na to ani nemá dost lidí.
Evropští žalobci loni oznámili, že vyšetřují masivní a systematické podvody a praní špinavých peněz, v říjnu došlo k zadržení 37 osob kvůli podezření ze zpronevěry milionů eur. Kvůli kauze opustili tři členové vlády kabinet tamního premiéra Kyriakose Mitsotakise. Šlo právě o několikanásobné braní dotací na jeden pozemek nebo o nadhodnocování počtu chovaných zvířat, na která se také dotace přidělují.
Agrární analytik Petr Havel pak uznává, že se často povede výši pokuty zvrátit, připouští také, že můžou mít i auditoři na paměti, že evropské rozpočty jsou aktuálně dost napjaté. Je tak možné, že se snaží dostat zpětně do rozpočtu peníze z pokut, které by se následně mohly využít v jiných oblastech než v zemědělství.
