„Problémem je, že ještě nejsou odsouhlasené nové podmínky dotací ze strany Evropské komise (pozn. red.: v dotačním období 2023–2027) a důležité finance pro farmáře budou uvolněny v nové podobě až příští rok,“ říká Musil.
Co je to precizní zemědělství?
Zjednodušeně je to optimální využití každého zemědělského pozemku, a to s ohledem na jeho přirozené produkční vlastnosti. Je to moderní způsob produkce potravin, který reaguje na nové požadavky společnosti a technické možnosti digitální doby.
Stát od začátku příštího roku spustí v rámci nové evropské „pětiletky“ zatím neznámé dotační programy. Jedním z nich právě budou peníze na precizní zemědělství, s jehož tvorbou jste pomáhal. Kam by měla plánovaná miliarda jít?
Je potřeba si uvědomit, že už jde o třetí programové období po vstupu do Evropské unie. Poprvé ale nějaké peníze míří přímo na precizní zemědělství a digitalizaci. Vláda vzala celkový balík peněz, což by měla být ta miliarda korun, tedy 200 milionů korun ročně, a rozhodla se, že zemědělce podpoří, pokud budou splňovat podmínky precizního zemědělství, částkou 43,4 eura (cca 1060 Kč) na hektar. Což není tak moc proti jiným dotacím. Ročně se tak do systému zapojí zhruba 200 000 hektarů půdy.
Problémem je, že stále ještě není odsouhlasen strategický plán české zemědělské politiky na úrovni Evropské komise. Některé parametry toho programu ale počítají s dodržováním pravidel už letos, aby se mohly příští rok vyplatit peníze.
Spolu s rostoucí inflací omezí zemědělci investice a možná změní plodiny |
Co všechno bude pod precizní zemědělství spadat?
Zatím v rámci dotací prakticky jenom variabilního hnojení, do budoucna snad také přípravky na ochranu rostlin. Jak se ale v posledních letech mluví o precizním zemědělství a teď se řeší i dotace, tak jsou farmáři motivovaní k tomu přejít.
My teď vidíme velký boom v používání právě variabilních postupů, kdy se nehnojí celé pole plošně, ale podle potřeb konkrétních skupin rostlin. Pro získání dotace pak ještě bude třeba vytvořit aplikační mapu, kterou ale mnoho strojů už umí vygenerovat samo.
Precizní zemědělství může dělat i pětina farem
Kolik farem některé metody precizního zemědělství využívá?
V současnosti je náš odhad, že alespoň jedna z pěti farem je vybavena nějakou závěsovinou a rozmetadly a že nějakým způsobem precizní zemědělství dělat může. Ale počítá se s tím, že budou muset mít, aby dosáhly na dotace, automatizované stroje. Dříve to tak nebylo a řešilo se to přiškrcením hydrauliky.
Od příštího roku by měly zemědělcům pomoci i investiční dotace do zemědělských podniků skrze evropský Program rozvoje venkova. Nově by měly být v rámci dotovaných projektů do 30 milionů korun podporované i aplikátory a stroje.
Můžou zemědělci už s těmito dotacemi fakticky počítat? Přece jenom stále ještě Evropská komise neodsouhlasila český strategický plán, podle kterého by se měly peníze přerozdělovat.
Prakticky můžou, ale máte pravdu, že je to obrovský problém. Zvlášť z hlediska poradenství, které používaly v minulosti menší zemědělské firmy. Fakticky příjem žádostí o nové dotace odstartuje na začátku března a deadline bude v květnu, v rámci jednotné žádosti. A my už v současnosti cítíme, že s nastavením pravidel je to pět minut po dvanácté hodině, pokud se nebude první rok pardonovat.
Spousta našich klientů už na podzim zapravovala hnojiva variabilně, přestože přesná metodika nebyla a domníváme se, že nebude možné použít aplikační mapu od naší společnosti, ale pouze právě z těch automatizovaných strojů. Ale to už může být problém, byť jsme všem doporučovali, aby si z nich záznamy dělali a uschovávali je.
Nejste ve střetu zájmů, kdy jste ředitelem společnosti, která nabízí řešení digitálních farem, ale zároveň v tomto radíte ministerstvu?
Jsem jenom jeden z desítek poradních zdrojů, které na ministerstvu mají, nikdo tam nebude mít extrémní vliv. Ale naslouchají nám, stejně jako například odborníkům z Mendelovy univerzity v Brně nebo pražské zemědělské univerzity.
Digitalizace či porážka na farmě. Komise navrhuje změnu zemědělských předpisů |
Je vůbec možné používat ve větší míře precizní zemědělství ve státě, kde se bojuje za to, aby komunikace mezi zemědělci a státem zůstala možná v papírové podobě a ne pouze prostřednictvím datových schránek?
Tohle je zrovna téma, které zvedala Asociace soukromého zemědělství, a i když se myslí pouze na jednoho člověka ze stovky, je to vlastně fajn. Spousta věcí se v rámci digitalizace začala řešit už za ministra (Miroslava) Tomana a například změny v Portálu farmáře jsou krokem správným směrem.
Druhou věcí samozřejmě je, co všechno by se do tohoto portálu posílat mělo – mnozí jsou ochotni nechat si sjetiny o tom, kdy a kde hnojili, ale dávat tyto informace státu automaticky nechtějí, protože jde o jejich know-how.
Na co se dá použít digitalizace v zemědělství?
Prakticky na všechno. My teď podporujeme projekt digitální farmy, kde je i modul na řízení lidských zdrojů. Zjišťujeme, že se dá ušetřit až 30 procent nákladů na provoz. Včetně toho je i docházkový systém, ale i řešení v rámci odměňování zaměstnanců. Vidíme, kdo a jak pracoval při různých činnostech, a můžeme zjistit, jak byli jednotliví pracovníci efektivní. Zda jim třeba traktor někde při práci delší dobu stál, nebo zda naopak celou dobu řádně jezdil.
Jinak se řeší snímkování ploch pomocí dálkového průzkumu země, ale i pomocí nejrůznějších čidel, například na traktorech, kdy samozřejmě proti satelitnímu průzkumu násobně vzroste efektivita.
V naší praxi už mají traktoristé tablety a ostatní traktoristé připojení do firemního systému vidí, kde kdo přesně je a co dělá. A potom si pracovníci můžou najít některá omezení, například ochranná pásma vod, kde nesmějí hnojit, a díky tomu se dá rovnou vypočítat plocha, kam už ten traktorista nesmí.