Se současnými cenami cukru, který se do ČR oficiálně nově vozí z Ukrajiny, tady do dvou let žádná cukrová řepa nebude, tvrdí.
Cukrová řepa se letos podle údajů Českého statistického úřadu pěstovala skoro na 66 tisících hektarech, což je zhruba 1,2 procenta z celkových ploch. Podle Svazu pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska současný stav pěstování řepy umožňuje, byť není moc výdělečná.
Zákaz pesticidů dopadl na pěstitele cukrovky. Končí navzdory rekordním cenám |
V otevřeném dopisu ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) navrhli, aby stát začal na evropské úrovni jednat o používání jak tohoto pesticidu, tak dalších látek, které sice mohou být pro lidské zdraví škodlivé, ale „jsou zcela nezbytné“ pro pěstování nejen řepy, ale třeba i brambor, cibule nebo chmele. Argumentují také tím, že zatímco EFSA mnoho účinných látek zakázala, jiní regulátoři, například v USA, Austrálii a v dalších státech, jejich používání nadále umožňují.
Místo moření se čtyřikrát stříká
Podle předsedy představenstva Svazu pěstitelů cukrovky Čech Otakara Šaška je velkou výhodou cena phenmediphamu. V posledních dvou letech podle něj byly dobré ceny cukru, v současné době je ho ale na trhu přebytek. V příštím roce to podle něj vypadá, že výkupní ceny řepy půjdou dolů minimálně o 30 procent. „Průměrný pěstitel, který zaseje hektar řípy, na něm prodělá 10 až 20 tisíc korun,“ dodal.
Za nízkou cenou podle něj stojí mimo jiné dovozy ze zahraničí, které jsou označené jako z Ukrajiny. Podle dat ČSÚ zamířil letos do konce srpna do ČR z Ukrajiny cukr za 461 milionů korun. Podle Šaška jde ale spíš o cukr z Ruska nebo o přerafinovaný třtinový cukr, na Ukrajině se produkce nezvyšovala.
Podobná situace je podle něj i u dovozů z Bulharska, kde podle něj není ani žádný cukrovar, přesto z tohoto státu do ČR letos zamířilo 249 tun cukru.V ČR fungovala do letošního roku výjimka, podle které se mohla řepa mořit neonikotinoidy, tu ale zrušil v rámci celé Evropy Soudní dvůr EU.
Od letošního roku se tak podle Šaška řepa třikrát až čtyřikrát postřikuje povolenými přípravky. „Ty ale zasáhnou nejenom cílového škůdce, ale veškerý hmyz, který se tam pohybuje,“ nelíbí se mu evropské rozhodnutí. Snaží se proto tlačit na politiky, aby se EU vydala podobnou cestou jako třeba Velká Británie, která tyto přípravky používá i nadále.
Následkem kombinace popsaných faktorů se pěstitelům nadále nemusí vyplatit pěstovat cukrovou řepu,
Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý MF DNES sdělil, že pokud nakonec k přehodnocení dojde, nic s tím nebude moci dělat ani ministr. Pokud se skutečně zjistí, že přípravek zasahuje do činnosti žláz s vnitřní sekrecí, rozhodnutí Evropské komise o neschválení látky bude nevyhnutelné. Bude se ale pak moci znovu uvažovat o výjimce. EFSA se dle něj nezabývá tím, jestli je látka pro zemědělce důležitá, nebo ne, hodnotí prostě její účinky na lidské zdraví. Možná by pak byla výjimka, i tak by se ale musela snižovat rezidua tohoto pesticidu, o tom by však rozhodovali lékaři.
Ministr pak podle mluvčího pěstitele ujistil, že bude na jednáních zdůrazňovat důležitost látky. „Využije také všech možností, které poskytne výrobce v podobě odborných připomínek nebo resort ministerstva zdravotnictví,“ uzavřel mluvčí.
Smutné na celé situaci je, že řepa je jednou ze státem podporovaných plodin, stát doufal, že se její plochy budou v následujících letech spíš rozšiřovat než zmenšovat. „Je absurdní, že ministr zemědělství říká, že cukrovka má být prioritní plodinou českého zemědělství, ale zároveň zavádí nejpřísnější protierozní opatření v celé Evropě, která pěstování této plodiny efektivně omezují,“ tvrdí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Bruselské nařízení o odlesňování ani nezačalo platit a už ukázalo vliv na ceny |
Podle něj je nízká cena způsobena i tím, že na cukrovou řepu přešli kvůli nízkým výkupním cenám obilovin zemědělci nejen v ČR, ale i v zahraničí. „Obecně je ošidné hledat komoditu, na kterou se přeorientovat. Navíc flexibilita zemědělce má svoje limity. Zemědělci střídají plodiny a dodržují osevní postupy, což má svá pravidla, takže nemohou ze dne na den začít pěstovat jiné plodiny ve větším rozsahu,“ dodal.
Obavy o budoucnost cukrovky má i Agrární komora ČR. „Následkem kombinace popsaných faktorů se pěstitelům nadále nemusí vyplatit pěstovat cukrovou řepu, která je přitom považována za tradiční tuzemskou plodinu, a může dojít ke snížení výměry,“ říká její mluvčí Barbora Pánková.
Podle potravinářů pak do budoucna může dojít i na to, že ČR už nebude v cukru soběstačná. „Snížení produkce cukrovky by mohlo zvednout její ceny, což by mělo za následek růst ceny cukru. Nízké ceny cukru by rázem byly minulostí. V této souvislosti je nutné také upozornit, že světové zásoby cukru jsou nízké, protože výnosy plodiny v posledních letech negativně ovlivňuje měnící se klima,“ uzavřel mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
