Ten je možnou náhradou kukuřice jako pícniny, protože lépe vzdoruje suchu, v potravinářství zase může nahradit pšenici. „Čiroku nelze upřít, že snáze odolává suchu než jiné obilniny a je také méně náročný na vodu. Je proto vhodný pro pěstování například v Africe, kde jsou také jeho největší osevní plochy,“ uvádí mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
Přejít na čirok nicméně není jen tak, evropská populace na něj není zvyklá. „Přeučení na čirokové chleby místo pšenično-žitných nebude trvat krátkou dobu,“ říká pěstitel čiroku z obchodní společnosti Pro-Bio Martin Hutař. Dalším problémem je, že podobně jako kukuřice, která je jeho blízká příbuzná, způsobuje větší erozi půdy. Nedá se tedy sít všude.
Bruselské nařízení o odlesňování ani nezačalo platit a už ukázalo vliv na ceny |
A navíc rostliny podle Pánkové nepříliš dobře snášejí chladné jarní měsíce. V Česku může být pak také problém s herbicidní ochranou. „Z toho důvodu je tato plodina v Česku zatím minoritní a pěstuje se podle oficiálních statistik na šesti tisících hektarech jako pícnina a na 300 hektarech na zrno,“ dodává Pánková.
Hrachy neplodí dost
Světově jde sice o pátou nejpěstovanější obilovinu, nicméně v tuzemsku za nejpěstovanější ozimou pšenicí výrazně zaostává. Její plocha činila loni skoro 740 tisíc hektarů. Pokud by se čiroku pěstovalo více, měli by zemědělci podle Pánkové nejspíš problém s odbytem. Podle Hutaře mají o čirok zájem hlavně celiaci.
Bude čím krmit krávy? Farmáři se bojí nových protierozních opatření |
Hutař pěstuje čirok jako meziplodinu, na potravinářské účely ho kupuje ze zahraničí a prodává ho desítky tun ročně. S pokračující klimatickou změnou mu ale věří. „My třeba přestáváme pěstovat hrachy. Horka v době květu a dozrávání už dělají velké problémy, snižují významně výnosy,“ popisuje. Podle něj nejsou chladnější jara zásadním problémem, protože čirok má výnos podobný kukuřici.
Podle manažerky Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřiny Urbánkové se podobné plodiny budou objevovat stále častěji. „V ekologickém zemědělství jdou tyto trendy rychleji,“ říká. Podle ní jsou i spotřebitelé bioproduktů více zvyklí experimentovat s novinkami. Díky tomu se už dnes na jižní Moravě občas objevují rýžová nebo sójová pole.
Šlechtí se zejména na chladuvzdornost, ranost a snížení obsahu antinutričních látek v obilkách,“
Odborník na čirok Jiří Hermuth
Nejsnazší uplatnění v budoucnu najde čirok v krmivářství. Kvůli nízkým výživovým hodnotám je ho ale potřeba kombinovat s dalšími plodinami, jako je například zmíněná kukuřice.
Český výzkum se v posledních letech zajímá o šlechtění čiroku, které by mohlo vyřešit problém s chladem. „Je to nenáročná a levná plodina. Čirokové zrno lze bez problémů vypěstovat i v našich teplejších oblastech a celosvětově i v Evropě mu nejvíce rostou plochy zásevů. Je levnější alternativou k pšenici a kukuřici a snadné je i jeho využití. Šlechtí se zejména na chladuvzdornost, ranost a snížení obsahu antinutričních látek v obilkách,“ upozornil Jiří Hermuth z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu.
Výhodou čiroku podle něj může být, že obsahuje v mladých rostlinách látku dhurrin, která se může štěpit a uvolňovat kyanovodík. Ten pak omezuje škůdce, jako jsou háďátka nebo některé houby.Kořeny čiroku navrch odpuzují hlodavce. Čirok je tak schopen pole ochránit například před přemnoženými hraboši, kteří na úrodě často páchají obrovské škody. „Atraktivní je i jako zdroj potravy pro včely, a to zejména na přelomu července a srpna, kdy jsou již ostatní přírodní zdroje omezené,“ dodává Hermuth.
