Nadále se bude testovat mléko na přítomnost viru a odlovené kusy zvěřiny v příhraničních regionech. Na hranicích nebude nutné vozidla dezinfikovat, zůstanou ale přísnější opatření přímo v chovech. Lidé, kteří se v posledních třech týdnech pohybovali v pásmech kolem zahraničních ohnisek choroby, nesmí chodit do chovů s vnímavými zvířaty jako je skot, prasata nebo ovce. Kamiony může i nadále čekat namátková kontrola uvnitř státu.
ČR budou opatření stát desítky milionů
Pokud vozidlo ze zahraničí pojede do chovu, bude se požadovat potvrzení o provedené dezinfekci, záznamy o vjezdu vozidel a vstupu osob do hospodářství se budou muset i nadále uchovávat. Náklady na opatření ze strany veterinářů jsou zatím mezi 20 a 30 miliony korun, za hasiče a policii je zatím ministr neznal, budou ale podle něj vyčíslené.
Skot nakažený slintavkou se musí spálit. Kafileriím na to však chybějí peníze |
„Chci ale zdůraznit jednu věc: pouhých šest ohnisek na Slovensku znamenalo náklady přesahující 100 milionů eur. My budeme v nákladech nižších desítek milionů korun. Kdyby se tak nestalo, dopady v ČR byly obrovské a v řádu miliard korun,“ uvedl dále ministr.
Poslední ohnisko nákazy v chovu skotu v Maďarsku bylo potvrzeno 17. dubna, na Slovensku 4. dubna. Ohniska slintavky a kulhavky se letos nejprve objevila v Německu, poté v Maďarsku a na Slovensku.
Opatření se ale částečně zmírnila už od neděle, kdy se po dvou měsících obnovila možnost dovážet z Maďarska a Slovenska ovce, kozy, prasata nebo skot. V minulém týdnu ještě ministr informoval sněmovní zemědělský výbor, že Maďarsko zavádí kvůli zákazům dovozu jeho zboží reciproční kroky, byl tak podle něj ohrožený český obchod za zhruba 750 milionů korun. Na ČR pak již delší dobu tlačila Evropská komise, aby se snížila opatření, která byla nad rámec povolený evropskou legislativou.
Odškodnění chtějí jenom bafuňáři, říká ministr
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal poděkoval státnímu aparátu, připomněl však, že virus může přežít i měsíce. Komora upozorňuje, že chovatelé nakoupili dezinfekční přípravky a ochranné prostředky jako jednorázové obleky nebo návleky na boty.
„Jejichž cena kvůli zvýšení poptávky vyletěla vzhůru. Vzhledem zamezení pohybu cizích osob na farmách zároveň přišli o část příjmů kvůli útlumu agroturistiky nebo třeba omezení prodeje svých výrobků přímo zákazníkům. Tyto vyšší náklady přitom nelze vzhledem k dlouhodobě slabšímu postavení zemědělců v dodavatelsko-odběratelském řetězci a vzhledem k tomu, že se cena mléka odvíjí od světového, respektive evropského trhu, promítnout do výkupních cen mléka nebo masa,“ dodal prezident.
Komora se proto obrátila na stát, zda by jim na tyto náklady nepřispěl. „Pomoc státu by tak zásadně pomohla překlenout toto chovatelsky rizikové období. Uvítali bychom proto vytvoření mechanismu pro přidělování kompenzací pro případ podobných krizí do budoucna i proto, že stále hrozí riziko šíření dalších onemocnění jako africký mor prasat nebo ptačí chřipka,“ uzavřel Doležal.
Ministr následně reagoval, že podobné věci jsou prakticky nepředstavitelné, podobně jako nikdo neodškodňuje třeba dovozce v zimě, když více sněží a musí čekat na odpočívadlech. „Mám dojem, že je to možná požadavek bafuňářů z agrárních organizací, nikoliv samotných chovatelů,“ dodal. Od žádného pak „Pane ministře, dejte nám nějakou kačku na dezinfekce,“ ministr dle svého vyjádření neslyšel.
Virus byl z Pákistánu
Slintavka a kulhavka je velmi nakažlivé závažné virové onemocnění sudokopytníků včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. V Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975. Riziko přenosu na člověka je velmi nízké až zanedbatelné.
Slintavka škodí, i když tu není. Decimuje český agroturismus |
Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda se stále zjišťuje, jak se choroba do chovů v Maďarsku dostala – podobný kmen byl podle něj naposledy zjištěný v roce 2018 v Pákistánu. Dokonce se podle něj zjišťovalo, zda nedošlo vypuštění viru omylem například z míst, kde se vyvíjejí vakcíny proti chorobě. Ale na nic se nepřišlo. Virus, který se původně objevil v Německu na buvolí farmě, mohl být teoreticky zavlečený, ale u typy viru v Maďarsku se odborníkům nepozdávají. „Nikde se nepodařilo prokázat, že by cokoliv uniklo a coby mohlo být zdrojem. Obavy tady jsou, protože to postihlo i chov v oblasti, kde žádný velký pohyb není. Nepodařilo se zajistit ani zaměstnance, kteří by někde (v rizikových místech) v té době byli,“ uzavřel ředitel.
