Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy mají agrárníci stanovené i datum případných protestů, stále však věří, že se situaci podaří vyřešit i bez nich.
„Datum je, ale zatím ho neřekneme, protože doufáme, že k demonstracím nedojde. Že se sejdeme s vládou a budeme vyslyšeni,“ uvedl Pýcha.
Zástupcům zemědělských organizací vadí, že nová vláda chce měnit pravidla pro zemědělské hospodaření, a to v řádech dnů a bez diskuze.
O takzvaném strategickém plánu zemědělské politiky na období let 2023 až 2027, který určuje pravidla hospodaření a jejich dodržováním podmiňuje peněžní kompenzace pro zemědělce, se přitom přes rok vyjednávalo. A zástupci zemědělců, ekologů i dalších sdružení se dokázali shodnout na kompromisu, který následně schválila předešlá vláda.
Nový kabinet se však podle dostupných informací rozhodl tento plán překopat, především v citlivé otázce zastropování zemědělských dotací.
„Žádáme vládu aby nejednala o nás bez nás, ale s námi, před tím, než udělá závěrečné rozhodnutí. Jsme připraveni bojovat, pokud nám nic jiného nezbude,“ dodal Pýcha.
„Nespokojenost našich členů se současnou situací se stupňuje. Někteří mluví o tom, že vyjedou s traktory do ulic. Zásadní změny Strategického plánu mohou být spouštěčem protestních akcí napříč republikou,“ dodal prezident Agrární komory Jan Doležal.
„Nejdříve budeme ovšem chtít usednout k jednomu stolu a s novým panem ministrem jednat o podmínkách,“ doplnil Doležal.
Nová vládní koalice ovšem mluví o zásadních změnách v dokumentu, na něž má pouze několik dní, aby dokument stihla poslat ke schválení Evropské komisi.
Sladíme zájmy zemědělství a životního prostředí, slibuje budoucí ministr |
„Koaliční návrhy na zvýšení míry redistribuce a zastropování přímých plateb považujeme za diskriminační a poškozující především drobné vlastníky, kteří se rozhodli nevýhodným podmínkám čelit sdružením majetku a za neúměrné zvýhodnění minoritní části zemědělců bez jakýchkoli požadavků na plnění ekologických či produkčních požadavků společnosti,“ poznamenal Pýcha.
To podle Agrární komory i Zemědělského svazu může ohrozit budoucí vývoj tuzemského zemědělství a dodávky českých potravin za dostupné ceny pro obyvatele. „Hrozí destrukce významné části českého zemědělství, produkčního zemědělství, které pro nás dělá potraviny, které nás živí,“ konstatoval Pýcha.
Podle šéfky Potravinářské komory Dany Večeřové se zamýšlené kroky nové vlády odrazí ve snížení rozměru českého zemědělství a chybějící produkce pak zasáhne každého.
„Chcete mít máslo za 80 nebo devadesát korun? Tohle není problém, který by se týkal jen zemědělců. Agrární komora sdružuje zemědělce, kteří vlastní 55 procent půdy a vytvářejí přes 80 procent produkce. Je potřeba mluvit s těmi, kteří o tom něco vědí,“ dodal Leoš Říha, šéf agrární firmy Klas Nekoř.
Diskuse o novém zemědělském plánu byla podle zástupců komor a svazu dlouhodobá a otevřená, pracovní skupiny zasedaly rok a půl. Bylo v nich podle viceprezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka až 180 lidí včetně zástupců ekologických organizací. „Žádná nevládní organizace neuspěla stoprocentně se svými požadavky. A Agrární komora není výjimkou. Kompromis, který předložilo ministerstvo zemědělství (za bývalého vedení Miroslava Tomana z ČSSD), měl být odeslán bez dotyku,“ dodal.
Naopak Asociace soukromého zemědělství ČR požaduje změny proti znění odsouhlasenému Tomanem. Nejmenší platba na první hektary na úrovni deseti procent by podle ní poškodila většinu zemědělských podniků střední velikosti.
Naléhavě vyzýváme zástupce koaličních stran, aby podpořili změny ve Strategickém plánu pro zemědělství, jinak hrozí poškození drtivé většiny českých zemědělců a nedodržení předvolebních slibů. Nepodlehněte agrobaronům! Žádáme o otevřenost a spoléháme na Vás! Zde 7 bodů pro změnu!
