To je podle Asociace soukromého zemědělství prakticky více, než o co se hraje v nejkontroverznější dotaci, tedy platbě na první hektary. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který peníze vyplácí, by ale změna byla velmi obtížná.
Požadavek vzneslo vedení ASZ, ministr zemědělství Marek Výborný ho nyní prověřuje. „Je nesmírná škoda, že jsme kvůli nevýhodnému kurzu loni přišli o čtyři miliardy korun,“ řekl MF DNES politik. Podle něj by pak podniky musely mít eurové účty. To už ale v dnešní době je jednoduché, většina bank to nabízí na několik kliknutí myší se zavedením zdarma, liší se ale podle poplatků za vedení účtů.
NERV sestaví tým pro analýzu eura, své si bude chtít říct každý |
Podle předsedy ASZ Jaroslava Šebka by měla změna hlavní přínos pro hospodáře, kteří nakupují hnojiva nebo stroje od zahraničních společností, kterým platí v eurech. Pokud by taková možnost byla zavedena, byl by pro dobrovolnost, aby si podnik vždy mohl vybrat, v jaké měně chce peníze vyplatit. Zároveň by se část zemědělců poměrně jasně přihlásila k tomu, aby se v Česku zavedlo obecně euro, což je téma, které nyní štěpí vládní koalici.
Řada zemědělců, zvlášť ti, kteří sídlí v pohraničí, už v eurech podle něj běžně obchodují. „Jakmile nakoupí jeden dva stroje v zahraničí, tak už s eurovým účtem žijí a myslím, že s tím počítají,“ dodal.
Například opavský farmář a člen TOP 09 Jiří Michalisko se cítí být finančně poškozen tím, že dochází ke změnám kurzu mezi fixovanými obdobími, za něž se mají finance vyplatit skutečnou výplatou peněz od fondu.
Michalisko by peníze byl schopný využít na nákup techniky v eurech. „Kvůli dvojí směně na změnách měny vydělávají pouze kurzovní obchodníci,“ argumentuje.
Pozice zmocněnce se zveličuje. Chci objektivní diskuzi o euru, říká Zahradník |
Změna systému by mohla být výhodná i podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala. „Jen v loňském roce čeští zemědělci kvůli silné koruně přišli zhruba o deset procent na dotacích, což je opravdu velká částka. Současně je třeba říct, že bude velmi záležet na přesných parametrech tohoto opatření. Je také nezbytné, aby zapojení bylo pro žadatele o dotace dobrovolné a zůstalo na zvážení každého zemědělce, do jaké míry je to pro něj výhodné,“ vysvětluje. Komora ale podle něj varuje, aby výběr měny nepřerostl znovu v nějaké zbytečné administrativní opatření, na něž si zemědělci v posledních letech velmi často stěžují.
Generální ředitel SZIF Petr Dlouhý připouští, že by fond byl schopen technicky změnu zajistit, i když by transformace něco stála. „Je zapotřebí vzít v potaz, že nejde jen o platby samotné, ale o veškerou administraci včetně například sankcí nebo vratkového systému,“ dodal. Už nyní, jak uvádí, ale vede a vykazuje veškeré platby v eurech Evropské komisi v rámci účetní uzávěrky fondu.
„Otázka je tedy především legislativní, zejména s ohledem na rozpočtová pravidla, neboť rozpočet ČR, ministerstva zemědělství či fondu, jenž je součástí kapitoly ministerstva, je veden v korunách, nikoliv v eurech, byť jen paralelně,“ podotkl. A vést systém v obou měnách by podle něj bylo ekonomicky velice neefektivní.
Podle agrárního analytika Petra Havla by výplata v eurech byla stabilizačním faktorem, nemuselo by stále docházet k přepočtům k určitému datu, kdy ministr určuje sazby dotací v korunách. „V některých případech by zemědělci vydělávali a v některých ne. Podle něj by ale měl být SZIF schopný vést účty v obou měnách. „Vidím to spíš jako výmluvu,“ podotkl.
Vstupní výdaje ohledně administrativy nebo změn softwaru by ale fond podle něj měl. „Už nyní se v praxi ukazuje, že to jde,“ dodal. Také podle Dlouhého je požadavek na změnu měny, ve které se dotace vyplácejí, spíš finanční spekulací na kurz. „Aby to tedy dávalo smysl, musela by celá republika přejít na euro,“ sdělil.
Některé velké organizace by viděly změny v dotacích jako výhodu pouze pro hrstku sedláků. „Takových zemědělců bude relativně málo. Lidé se platí v korunách, většina vstupů se nakupuje v korunách. Podniky by v případě výplaty v eurech musely platit poplatky za převod na koruny,“ domnívá se předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Poměřování svalů v pětikoalici. Jak tah eurem zažehl roztržku vládních stran |
Skupina JTZE je po Agrofertu druhým největším zemědělským hráčem, její předseda představenstva Jan Šimek si myslí, že by při převodu eura na koruny měly zemědělské podniky horší kurzové podmínky než stát.
„Na druhou stranu za mnoho vstupů, jako jsou třeba stroje, náhradní díly nebo chemie, se tak jako tak platí v eurech. Takže kdybych si měl vybrat, tak bych asi radši přijímal dotace v korunách, ale není to velký rozdíl,“ uzavřel.
Mnoho zemědělců tak vnímá možnost příjmu v eurech pouze jako politický tlak na vládu, aby se také k přechodu na euro přiklonila.
